Konrad Henlein: K řešení české otázky

Štáb Konrada HENLEINA

Oddělení V A

K ŘEŠENÍ ČESKÉ OTÁZKY

Jde o to, vytvořit v česko-moravsko-slezském prostoru a ve vztahu k ostatní Německé říši trvalý politický řád.

Versailleské řešení - zřídit uprostřed německého území jako sud prachu Německu nepřátelský stát - ztroskotalo jak na nesmyslností tohoto úkolu, tak i na neschopnosti Čechů vybudovat uspořádaný stát. Je proto třeba obnovit ten řád, který se v tisíciletých dějinách osvědčil jako jedině účelný:

Podřídit tento prostor německé suverenitě.

Oddělením sudetoněmeckých území se sice vymaní sudetští Němci z českého imperialismu, nebude to však ještě znamenat úplné uspořádání celého prostoru, jež by zaručilo trvalý mír.

Proto nejde jen o problém sudetských Němců, ale o politické uspořádání prostoru vůbec. V této otázce nutno uvažovat o těchto možnostech řešení, přičemž je třeba považovat připojení sudetoněmeckého území za trvalé:

1. Vytvoření českého zbytkového státu bez omezení jeho výsostných práv.
2. Vytvoření „neutralizovaného" českého zbytkového státu.
3. Vytvoření českého státu se zvláštními svazky vůči Německé říši.
4. Začlenění českého území do území Německé říše.

VYTVOŘENÍ ČESKÉHO ZBYTKOVÉHO STÁTU BEZ OMEZENÍ JEHO VÝSOSTNÝCH PRÁV

Také takový čistě český stát se může stát rušivým činitelem ve středoevropském prostoru. Jeho vojenská a hospodářská situace by byla taková, že by vůbec nemohl vlastními silami zachovat svou existenci a byl by stále odkázán na podporu jiných mocností.

To by tedy bylo pro každou protiněmeckou mocnost výzvou, aby dále používala tohoto státu k zřízení protiněmecké pozice. Tím by podstata versailleského řešení zůstala nedotčena. Proto se takové řešení k nastolení trvalého pořádku ve střední Evropě nehodí.

VYTVOŘENÍ „NEUTRALIZOVANÉHO" ČESKÉHO ZBYTKOVÉHO STÁTU

Neutralizace se rovná účasti, tj. zárukám západních mocností poskytnutým statutu neutrality zbytkového státu. Neutralizace by tedy politicky znamenala stálou možnost intervence ručitelských mocností v tomto prostoru.

Přirozeně podmínky a souvislosti však natolik přiřazují tento prostor k Německé říši, že se každá intervence mimoněmeckých ručitelských mocností musí přímo nebo nepřímo dotýkat i německých zájmů. Pod záminkou, že chce udržet neutralizaci, mohla by se každá mimoněmecká ručitelská mocnost postavit - a to zdánlivě právem - proti každému potřebnému vývoji, vyplývajícímu z tohoto vzájemného proplétání prostoru. Příklad: intervence Anglie v Belgii, když měla francouzská železniční společnost v úmyslu postavit napříč neutralizovanou Belgií železniční trať, ačkoliv k tomu tato země dala souhlas. 

Podobná možnost intervence, namířená proti Německu, by mohla vzniknout při jakémkoliv rozšíření dopravní sítě v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, například při německé finanční účasti na výstavbě vodní cesty od Labe k Odře a od Odry k Dunaji v dohodě s českým zbytkovým státem.

Intervenční právo mimoněmeckých ručitelských mocností by pak poškozovalo nejen oprávněné německé zájmy, ale i důležité zájmy českého zbytkového státu. Totéž by platilo pro výstavbu dálnic.

VYTVOŘENÍ ČESKÉHO STÁTU SE ZVLÁŠTNÍMI SVAZKY VŮČI NĚMECKÉ ŘÍŠI

Českému státu by se jen tehdy
a) zabránilo, aby na sebe vzal protiněmeckou funkci,
b) byla by jen tehdy vyloučena každá intervenční možnost cizích mocností, příčící se německým zájmům,
c) český stát by našel jen tehdy svou přirozenou příslušnost k německému prostoru, kdyby byl vázán k Německé říši, a to

a) přenesením svého svrchovaného práva obrany na ni,
b) měnovou a celní unií s ní.

ZAČLENĚNÍ ČESKÉHO ÚZEMÍ DO ÚZEMÍ NĚMECKÉ ŘÍŠE

Pro toto řešení by hovořilo
1. Naprosté vyloučení možnosti, že by české území mohlo mít Německu nepřátelskou funkci.
2. Úplně ovládnutí hospodářství a dopravní soustavy tohoto území.
3. Možnost řízení biologického vývoje českého národa a jeho vývoje vzhledem k osidlování.

Proti tomu by hovořilo:
1. Právní zrovnoprávnění příslušníků německého národa s příslušníky národa českého jako říšskými občany.
2. Mezinárodní důsledek upírání českému národu práva na sebeurčení národů, kterého se dovolávali sudetští Němci. Této námitce by se dalo do jisté míry čelit poskytnutím příslušné autonomie českému národu.
3. Rostoucí obavy národů jihovýchodu před stejným osudem.

I. NÁSTIN DOHODY MEZI NĚMECKOU ŘÍŠÍ A OSTATNÍMI VELMOCEMI

Ostatní velmocí uznávají, že český zbytkový stát spadá výlučně do zájmové oblasti Německé říše.

Poznámka: tím se vylučuje každá intervence velmocí, aniž by se Německo zavázalo k dodržování určitých zásad při uplatňování svých zájmů na tomto území. Mělo by se proto zabránit tomu, aby se v textu vytvořily možnosti, kterých by se mohly chopit.

II. NÁSTIN SMLOUVY MEZI NĚMECKOU ŘÍŠÍ A ČESKÝM ZBYTKOVÝM STÁTEM

Vycházejíce z úvahy, že zájmy českého zbytkového státu (počítaje v to i Slovensko) jsou v důsledku zeměpisné a hospodářské situace nutně spojeny s německými zájmy, dohodly se smluvní mocnosti na této smlouvě:

1. Německá říše uznává územní celistvost českého zbytkového státu a přebírá její ochranu, jakoby toto území bylo součástí Německé říše (francouzská smlouva s Monakem).

2. Na druhé straně přejímá česká vláda závazek, že bude vykonávat všechna svá výsostná práva v plném souladu s politickými, vojenskými a hospodářskými zájmy Německé říše.

3. Aby se dostalo české vládě podpory v jejím úsilí vykonávat výsostná práva státu vždy ve smyslu této smlouvy, vyslovuje Německá říše na požádáni české vlády svou ochotu, dát jí k dispozici stálého poradce.

4. Český zbytkový stát vytvoří ze stejného důvodu svou státní organizaci jen se souhlasem Německé říše.

5. Zde následují vojenská ustanovení.

6. Vedení zahraničních záležitostí. Jsou tyto možnosti:

a) Veškerá opatření zahraničně politické povahy provede česká vláda jen po předchozím souhlasu Německé říše. Český zbytkový stát přenechává Německé říši také kontrolu svých zahraničních vztahů (smlouva Anglie-Transvaal). Tím se zachová českému zbytkovému státu právo mít vyslanectví.

b) Všechna zahraničně politická opatření za český stát by prováděla Německá říše jménem českého státu (Gdansk-Polsko). Přitom by mohlo dojít k této účasti českého státu:

aa) opatření by se podnikala až po souhlasu české vlády
anebo
bb) po předchozím dotazu u české vlády.

S ohledem na hospodářské styky smělo by být konzulární zastoupení v obou případech uskutečňováno jen prostřednictvím Německé říše.

7. Český zbytkový stát musí převzít záruky za to, že na jeho území nebudou vyvíjet činnost žádná politická i jiná sdružení, jejichž politické a ideologické zásady a cíle by v případě prosazení ohrozily plnění této smlouvy nebo by mohly vést k rozporům mezi oběma státy. Obdobně by musel český zbytkový stát převzít závazek zařídit svou kulturní a tiskovou politiku vždy tak, aby nebyla v rozporu se základním pojetím v Německé říši.

8. U všech hospodářských opatření se vyhrazuje Německé říši právo spoluúčasti nebo právo spolurozhodování. Proto se uzavře měnová a celní unie.