Zpráva francouzského letectva o stavu sovětského letectva v roce 1938

Nota ministerstva války o příspěvku jenž může Francie očekávat od SSSR v letecké oblasti

10. března 1938

Tajné

Příspěvek jenž může Francie očekávat od SSSR v oblasti letectví v případě vypuknutí války je dvojí:

1. Přímé i nepřímé posílení díky vstupu sovětských leteckých sil do akce.
2. Pomoc v technické oblasti díky významu sovětské průmyslové organisace.
Ale ať bude forma této podpory jakákoli, není na místě improvisace a nevyhnutelné jsou nadmíru dlouhé, komplexní a nákladné přípravy.

Je to tato již zmíněná povinnost připravit vstup sovětských leteckých sil do akce k našemu prospěchu, jež, zvláště v tom co se SSSR týče, byla podstatným základem »noty o nutnosti obecné konsistence dohod generálních štábů, jež by měly být o nasazení leteckých sil sjednány se spojeneckými a spřátelenými mocnostmi«.
Tato nota vzniklá na základě požadavku ministrů národní obrany a války, byla předána Nejvyšší radě obrany 10. 3. 1938 pod číslem 501-3.O.S.E.M.A.A.¹.

Podmínky vstupu sovětských leteckých sil do akce

a. Prostředky jimiž disponuje SSSR:

Prvoliniové prostředky vojenského letectva jimiž SSSR disponuje tvoří, počítáno bez sil na Dálném Východě, 4.430 strojů, jež se rozdělují následujícím způsobem:
-990 stíhaček z nichž 2/3 překračují rychlost 400 km/h
-2.280 bombardérů zahrnujících:
--1.630 středních nebo lehkých
--650 těžkých,
-850 zpravodajských letadel.
Typy, počty a výkony různých letadel ve službě figurují v Příloze².

b. Nezbytnost nasadit tyto prostředky na zahraničních základnách:

Ale tyto letecké síly nejsou v postavení, které by jim, při nasazení z jejich národních základen, umožnilo dosáhnout dostatečné účinnosti proti našim případným nepřátelům. Totiž pouze těžké bombardéry (T.B.3) mají akční rádius jež jim umožňuje dosáhnout, při nasazení ze speciálně vybraných sovětských leteckých základen, některé cíle ve Slezsku, západním Braniborsku (Berlín nezahrnut), Pomořansku a východním Prusku.
Tyto akce by mimo to byly závislé na svobodě přeletu nad Polskem, nadto by se dály na vzdálenost blízkou maximálnímu akčnímu radiu strojů, a do hloubky nedostatečné aby jejich nasazení mohlo odpovídat jasně definovanému strategickému cíli.
Útok na Východní Prusko využívající sovětských základen by se v praxi stal akcí velmi malé účinnosti.
Stejně by se stalo, kdyby se SSSR od počátku zavázal poskytnout přispění leteckými jednotkami Malé dohodě, mimo případu války s Maďarskem nebo Bulharskem.
Následně je nutné přijmout, že vojenský prospěch, jehož se lze nadít z nasazení sovětských leteckých formací, závisí především na nasazení těchto sil do akce ze zahraničních základen.

c. Požadavky vyplývající z tohoto nasazení na zahraničních základnách:

Ale takovéto nasazení musí být ve všech svých detailech připraveno s předstihem, a tato příprava musí být učiněna ze dvou hledisek – z hlediska diplomatického a technického.

Diplomatický aspekt samotný presentuje vážné těžkosti.
Totiž, tři mocnosti, na jejichž území by mohly být rozmístěny sovětské letecké síly v případě konfliktu s Německem, jsou Polsko, Rumunsko a Československo, z nichž, podle znalostí generálního štábu Armée de l’Air, žádná nemá v současnosti vojenskou konvenci se SSSR.
První dvě se navíc řídí politikou nedůvěry ke svému sousedu.
Co se týká Československa, kdyby souhlasilo s přijetím ruských formací na svých základnách, jejich umístění zde by nemohlo být realisováno dříve než po obdržení souhlasu s přeletem území Polska nebo Rumunska (nebo narušení vzdušného prostoru těchto mocností).

Za předpokladu vyřešení této diplomatické otázky, detaily nasazení těchto leteckých sil by byly přímo závislé na stupni materiální připravenosti.
Rozdílná letectva totiž nemají shodné potřeby zásobování, jejich munice nejsou totožné a stejně i užívaná paliva mohou být odlišná. V případě nedostatečného materiálního zabezpečení by nedostatek náhradních dílů rychle znehybnil formaci jež by je potřebovala.
Je tedy nevyhnutelné připravit základny a zásobit je ještě před přijetím formací na nich, jinak hrozí, že se tam ony formace stanou neupotřebitelnými.

d. Možnosti nasazení odlišných typů vybavení:

Sovětské letecké prostředky které mají být nasazeny jsou buď stíhačky nebo bombardéry, neboť posilování pozemních sil průzkumnými formacemi by v rámci celoevropského konfliktu nepředstavovalo výhodu strategického dosahu.

Polsko

Jestliže by Polsko souhlasilo s přijetím sovětských formací, a i když by před vypuknutím nepřátelství nedošlo k žádným materiálním přípravám, umístění a nasazení těchto sil by nepředstavovalo velké těžkosti. Železnice a silnice jež obě země spojují jsou totiž početné. Pouze by mohl vyvstat problém se zpožděním vytvoření zásobovacího systému a přesunu nezbytného nelétajícího personálu, zpoždění proměnlivého podle povahy formace jež by měla být přemístěna.


Rumunsko

Pro Rumunsko je otázka k rozřešení složitější ze dvou důvodů:
-Rumunsko a SSSR spojuje jediná železniční trať, ale rozdíl rozchodu kolejí mezi oběma železničními sítěmi si vynucuje překládání vagonů pro překročení Dněstru;
-počet leteckých základen Rumunska v Transylvánii, jediném regionu země v němž by umístění sovětského letectva představovalo skutečnou výhodu, je  velmi omezený (v současnosti je tam několik nových základen, na místech vybraných francouzskou misí v říjnu 1937, budováno).

Mimo to, základny v Rumunsku by přinášely pouze omezený prospěch, neboť by neusnadňovaly akce sovětských bombardérů proti jiným cílům než těm situovaným v Maďarsku, Rakousku nebo Slezsku.

Československo

Jak již bylo výše řečeno, využití českých základen vyžaduje svobodu přeletu buď nad Polskem nebo Rumunskem.
Jinak, v případě, že tyto dvě země nebudou souhlasit s umožněním průchodu válečného materiálu jejich železnicemi a cestami, všechno zásobování by mohlo být prováděno pouze vzdušnou cestou.
A konečně, české základny nejsou příliš početné a jejich rozměry jsou obecně dosti skrovné.
Následně je rozumně možné představit si na nich umístění pouze několika formací stíhacích letadel a středních bombardérů. Stíhací letectvo by bylo dosti rychle ve stavu schopném zasahovat do bojů, ale střední bombardéry by, za současného stavu věcí, nemohly vstoupit do akce, dříve než po obdržení své munice vzdušnou cestou, české bomby totiž nemohou být montovány na ruské závěsníky. Navíc, jejich zásoby, jež jsou v ČSR předvídány pouze pro československé bombardéry, by byly nedostatečné.

Francie

Jak vyplývá z předcházejícího, tak, vzhledem ke vzdálenosti Francie, užití jejích základen sovětskými formacemi by bylo ještě obtížnější než  těch v ČSR.

***

Pomoc v oblasti techniky

Průmyslová organisace SSSR mu v současnosti dovoluje vyrábět 450 strojů měsíčně, ale je málo pravděpodobné, že by toto tempo mohlo být zvýšeno v období po vypuknutí nepřátelství. I kdyby se tak stalo, pro použití materiálu ve Francii bylo by nutno jej tam transportovat. Příklad první světové války je dostatečně názorný pro ukázání těžkostí s nimiž se střetává zásobování po moři. Pokud jde o vzdušnou cestu, bylo by její užití možné pouze pro těžké bombardéry, a pro střední pouze v případě kdy by mohly být využity české základny (všechny otázky narušení vzdušného prostoru jsouce ponechány stranou).

Nakonec, jestliže by žádný z těchto materiálů předtím ve Francii neexistoval, vyžádal by si období přeškolení personálu, pověřeného jej obsluhovat, a to aniž jsou zohledněny obtíže jež by se zrodily z těchto skutečností:
- předpokládaných úprav umožňujících užití francouzské výzbroje na těchto strojích;
- z potřeby náhradních dílů, jež by rovněž vyžadovaly přepravení leteckou cestou, a to pravděpodobně při přeletu nepřátelského území.
 

Závěr

Sovětské letectvo je nesporně významná síla jak z hlediska kvality tak kvantity. Přesto hrozí, že bude schopné pouze omezených operací, z následujících důvodů:

1. Takřka úplná absence záložníků. Bezprostředně by mohl být využit pouze létající personál a specialisté obchodního letectva, jejichž omezený počet neumožňuje zaplnění mezer, vytvořených utrpěnými ztrátami v průběhu prvních týdnů konfliktu.

2. Sovětský průmysl zbavený vedení čistkami se střetává s velkými těžkostmi při udržování kvalit své techniky na mezinárodní úrovni. Následky čistek už byly tvrdě pocítěny, sovětské letectvo pro nedostatek prototypů učinilo už před rokem výzvu  k americkému leteckému průmyslu (koupě licencí Vultée G. XI, obojživelného stíhače Seversky, hydroplánu Consolidated P.B.Y.).

3. Sovětský průmysl postrádající dělnické specialisty a pracující v době míru maximálním tempem (3 směny na 24 hodin) nemůže svou produkci v případě války zvětšit.

4. Ruskému velení na všech úrovních hrozí, že nebude, z následujících důvodů, schopné dostát svým povinnostem:
a) Čistka vojensky hodnotných prvků a jejich spěšné nahrazení kádry politicky spolehlivými, které ale nedosáhly svých postavení na základě svých schopností.
b) Dualita politického a vojenského velení na všech úrovních.

5. Reakce populace na všeobecnou mobilisaci jsou nepředvídatelné a mohou způsobit stalinskému režimu vážné problémy.
Tato omezení se zásadně podepisují na absolutní hodnotě sovětského letectva.

Toto letectvo, aby působilo účinně, musí být umístěno na československých základnách, a je nezbytné:
1. Získat pro něj souhlas s přeletem nad Polskem a Rumunskem;
2. Dojednat technické dohody následované dlouhou materiální přípravou.

Ze všech těchto důvodů, pomoc již může očekávat Francie od sovětského letectva v evropském konfliktu, aniž by byla opominutelná, může být pouze omezená a závislá na jistých předběžných opatřeních.

 

1. Nenalezena.
2. Reprodukce tabulky se redaktorům sbírky diplomatických dokumentů nejevila užitečnou.