Národní obec fašistická

Členský průkaz člena Národní obce fašistické z roku 1941, jejíž členové se mezi sebou oslovovali "bratře" a "sestro".

Národní obec fašistická byla od druhé poloviny 20. let největší českou fašistickou stranou v první republice. V čele NOF stál od roku 1927 generál Radola Gajda (vlastním jménem Rudolf Geidl), do července 1926 náčelník hlavního štábu čs. armády (odvolán a následně i odsouzen za velkého tlaku z Hradu - tzv. Gajdova aféra). Cílem NOF bylo vybudování totalitního stavovského státu, podle vzoru fašistické Itálie. Zároveň šlo o silně antisemitské hnutí. NOF měla i své mládežnické hnutí (Omladina, Obrana nebo Junáci NOF), které bylo používáno jako jistá polovojenská složka strany k rozbíjení schůzí politických rivalů (zejména agrární strany) a ochraně vlastních, studentskou organizaci (Fašistické studentské sdružení), ženskou složku (Fašistická pomoc), atd. Tiskovým orgánem hnutí byla např. "Stráž říše", "Fašistické listy" nebo "Národní věstník".

V posledních parlamentních volbách 19. května 1935 získala NOF celkem 167 433 hlasů (2%), což znamenalo šest křesel v poslanecké sněmovně. V roce 1938 se NOF jasně hlásila k obraně republiky. Po Mnichovu v listopadu 1938 vplynula do řad Strany národní jednoty, organizačně však stále existovala. V roce 1939 měla asi 15 tisíc členů.

Během okupace českých zemí německou armádou 15. března 1939 se NOF spolu s dalšími fašistickými organizacemi (Vlajka, Akce národní obrody) v tzv. Českém národním výboru, v jehož čele stál Gajda, pokusila uchopit moc. Tento pokus byl ale likvidován již v zárodku, Gajda se poté podřídil autoritě státního prezidenta E. Háchy a vyzval členstvo NOF ke vstupu do Národního souručenství, které mělo být jedinou protektorátní politickou organizací (Gajdovi byla vrácena zpět generálská hodnost odebraná v roce 1926). V NOF došlo k vnitřnímu pnutí, někteří činitelé hnutí s Gajdovým postupem a ukončením činnosti NOF nesouhlasili. V září 1940 pak byla samostatná činnost NOF bez Gajdy obnovena, v čele stál J. Rydlo a od roku 1941 A. Břečka. Smyslem další existence NOF měla být propagace "poctivé spolupráce s Říší". Již k 1. lednu 1943 však byla činnost NOF definitivně ukončena, nacisté chtěli mít v prostoru protektorátu hlavně klid a o české extrémisty neměli zájem.