Sir Winston Churchill
|
|
|
|---|---|
| Díky! | |
|
|
|
|
Souběh postů ministra války a letectví nastal mezi lednem 1919 a únorem 1921. |
|
|
|
|
karaya1 (643): Budu za trubku ale nevím a nechce se mi to hledat — kdy to bylo? Churchillův zákaz Auxiliary Air Force v době, kdy byl současně ministrem války i letectví |
|
|
|
|
|
Zloduch Winston Churchill ve výmalbě kostela v rakouském Hittisau: www.vol.at/warum-winston-churchill-in-hittis... |
|
|
|
|
|
Některé zlé jazyky tvrdí i to, že Churchillův zákaz Auxiliary Air Force v době, kdy byl současně ministrem války i letectví ("Weekend fliers? Never!"), pramenil i z jeho ješitnosti - proč by se měl ve volném čase někdo naučit létat, když to on sám nezvládl. Ale to je jen domněnka některých. |
|
|
|
| to karaya1: Díky za odpověď. (Variantu s nehodou uvádějí i některé tištěné prameny, s tím že problém byl hlavně v tom že nějaký pasažér z ní vyšel zmrzačený, ačkoliv teda neříkají výslovně jestli měl Churchill licenci nebo ne, jen že pilotoval.) | |
|
|
|
|
|
Shawova pozvánka a Churchillova odpověď  twitter.com/chiefbrody1984/status/4740888684... |
|
|
|
|
|
No, Churchill začal s létáním ještě před první světovou, v době, kdy bylo létání v plenkách. Učil se ho zhruba mezi půlkou r. 1911 a koncem r. 1913, s několika instruktory a nikdy neletěl sólo, natož aby získal licenci. Nakonec ho po smrti jednoho z jeho instruktorů manželka a přátelé přemluvili, aby toho nechal*. Znovu začal v r. 1917, protože jakožto Minister of Munitions často létal do Francie a zpátky. Ani tehdy ale nakonec neuspěl. Aspoň tolik k tomu kvalitní psaná literatura (H. Montgomery-Hyde); Gilberta nemám, takže ho konfrontovat nemůžu. Co se typů týče, tak detaily nemám, jen jednu fotku: www.churchill-society-london.org.uk/WSCFlyer.Jpeg - vzhledem k časovému určení v letech před Velkou válkou bych hledal tam. * to by mohlo sedět k internetové verzi o nehodě, kterou Churchill prošel a po které ho hlavně žena přemluvila, aby už nelétal. |
|
|
|
|
tinyurl.com/o5pn4po Winston S. Churchill si za války k jisté konsternaci osádky nejméně jednou zkusil pilotovat Boeing 314 Clipper nad Atlantikem "aby zjistil, jak je takové těžké letadlo cítit v rukou", nejspíš jen opatrně a v přímým letu - ale mě by, Frontmeni, spíš zajímalo, jaké typy letadel vlastně pilotoval než s aktivním létáním po nějaké nehodě brzy po první válce, nebo ještě před jejím koncem, přestal? Věděl by někdo, anebo kde se dovědět? Googlit jsem zkoušel, ale asi málo. |
|
|
|
|
|
zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=175&r=ze_sv... MF DNES, 30.7.2010, Churchillovu zubní protézu vydražili za půl milionu korun
V dražbě se totiž ocitl umělý chrup na zlatém plátku, který Churchill během světové války nosil.
I ti zájemci o Churchilla, kteří případně ve včerejší aukci neuspěli, se mohou radovat. Nadace spravující Churchillovu pozůstalost totiž oznámila, že během dvou let bude na internetu přístupný jeho kompletní archiv.
|
|
|
|
|
|
Proto jsem se chtěl progůglit k originálnímu výzkumu, na stránkách Royal Mint ale není nic relevantního (dokonce ani nic o jejich Historical Branch).
ja_62 napsal v č. 636: Já jsem statistikou relativně tknutý, podle „line of best fit“ to jednak proložili přímkou (tady bych asi spíš volil něco jako exponenciálu), jednak si ani nejsu jistý, jakou aproximační metodu zvolili (nejmenší čtverce? a pokud ano, vážené, nebo nevážené? apod.)."jakožto člověk mající o prognostických metodách zcela minimální znalosti bych přece jen měl k takovémuto způsobu lineární aproximace (založené navíc zřejmě na předpokladu konstantních znalostí v rámci věkových skupin) značnou nedůvěru." Statistika je exaktní věda, veškerá kouzla nebo falšování se dějí na vstupu – v tomto případě to byla volba aproximační metody. Ale pro účely proniknutí do novin to asi bohatě stačí. |
|
|
|
|
"The results were plotted on a graph going back to 1970, when the oldest age group was 16-24, and a 'line of best fit' was calculated to the point where recognition was at 0% - the year of 'extinction'." Navíc - ona je nejen otázka jak byla ta dotazovaná skupina vytvořená ("And one person even incorrectly identified Tony Blair as David Cameron."), ale i jakožto člověk mající o prognostických metodách zcela minimální znalosti bych přece jen měl k takovémuto způsobu lineární aproximace (založené navíc zřejmě na předpokladu konstantních znalostí v rámci věkových skupin) značnou nedůvěru. |
|
|
|
|
|
egli napsal v č. 634: Já bych rád věřil, že tomu tak není. Ale bylo by určitě zajímavé nějaký takový průzkum provést, klidně i s osobnostmi časově bližšími nebo vzdálenějšími. "Já myslím, že u nás by takový průzkum dopadl podobně i u fotky TGM." |
|
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 632: Já myslím, že u nás by takový průzkum dopadl podobně i u fotky TGM."stejně jako – možná naivně doufám – se nedá zaměnit aristokratický TGM" Za koho Churchilla zaměňovali: The survey, which involved people naming black and white headshot photos of the prime ministers, saw Churchill mistaken for Stephen Fry, Robert Hardy, Michael Gambon, Charlie Chaplin, Oliver Hardy, John Betjeman and Roy Hattersley... Oliver Hardy nebo Chaplin měli taky klobouk. |
|
|
|
|
|
www.independent.co.uk/news/uk/this-britain/w... Když se ale podívám na to, jak si vedli časově bližší ministerští předsedové tak bych výsledky celého průzkumu (který se dá mj. vysvětlit i snahou Royal Mint zvýšit zájem veřejnosti o onu pamětní minci) viděl víceméně jako potvrzení celkem nepřekvapivé skutečnosti že sto padesát let po druhé světové válce Churchilla pozná procento lidí odpovídající přibližně onomu těch schopných v polovině dvacátého století identifikovat Pitta mladšího, zatímco některé pozdější ministerské předsedy již dříve pozná množství odpovídající počtu jedinců dnes schopných identifikovat lorda Sidmoutha. |
|
|
|
|
|
Zajímavý výzkum, jen jsem se k originální zprávě nebyl schopen progůglit (pouze k článkům, ze kterých to Novinky převzaly). Přijde mi ale zvláštní, nepoznat Churchilla – prakticky na každé fotce (i na té „soutěžní“) má typický klobouk a na každé druhé v ústech doutník, to se přece nedá zaměnit (stejně jako – možná naivně doufám – se nedá zaměnit aristokratický TGM, kór když sedí na koni). Ono to je asi nevyhnutelné, že se takto kolektivní paměť vytrácí (ono kolik lidí by u nás poznal prvorepublikové premiéry, nebo třeba komunistické prezidenty), ale u některých osobností to je věčná škoda. |
|
|
|
|
|
Ve věkové skupině 25 až 34 let Churchilla nepoznalo 32 procent dotázaných a ve skupině 16 až 24 let dokonce 44 procent. www.novinky.cz/zahranicni/evropa/200242-mlad... |
|
|
|
|
|
Krojc napsal v č. 628: Jak jsem už psal, nepovažoval bych za nutné považovat to nutně za zvrat nebo protimluv. Jde spíš o rozdíl mezi obecným prohlášením v prvním případě, a konkrétními opatřeními v dalším."Jen bych chtěl dodat, že kposledku politické kariéry sira Winstona se takovéto možno-li říci zvraty či takořka protimluvy stávaly zhusta." Když bych to měl trochu odlehčit - kdysi dávno mi jeden bývalý novinář popisoval, že novinářská floskule "setrvali v delším přátelském rozhovoru" v zásadě většinou značí, že zúčastnění na sebe pouze křičeli, zatímco pokud "přistoupili k otevřené výměně názorů", situace už balancovala na pokraji fysického napadení - takže, pokud nebudeme trvat na doslovném (pro nás obyčejné smrtelníky asi jinak v komunikaci běžném) trvání na obsahu spojení "udržování a posilování jednoty v cílech a činnosti Spojenců, která umožnila a zajistila vítězství ve válce" a přiznáme na jistou licenci právo i politikovi, asi můžeme výše uvedený popis pokládat za zcela a totálně pravdivý odkaz k vzájemným vztahům západ - SSSR po dobu druhé světové války, které bychom jinak asi také dost těžko mohli popsat jako výjimečně harmonické a naplněné spojeneckým duchem a vzájemnou důvěrou - naopak šlo po většinu války spíše o účelové spojenectví, zaměřené prakticky zejména na nutnost pokud možno spolupracovat na eliminaci hrozby, která obě strany, i zbytek světa, ohrožovala mnohem víc, než ony sebe vzájemně, a následné dohodnutí se na vytvoření nějakého rozumného systému pro poválečné období. Víc bych si pod slovy "(válečná) jednota v cílech a činnosti mezi Spojenci" já osobně nepředstavoval - zejména když si uvědomím častou neochotu SSSR se Spojenci kooperovat nebo je otevřeně informovat i během období zenitu války - a v tomto kontextu mi pak daný návrh praktického obsahu konkrétní politiky, již by bylo nadále vhodné zastávat, nepřipadá jako protimluv výše uvedeného prohlášení.
Krojc napsal v č. 628: Vhodnost spojenectví se SSSR, resp. myšlenku, že SSSR zdaleka není taková a tak aktuální hrozba jako nacistické Německo WSC ve větší či menší míře prosazoval už někdy od roku 1936, i když to záviselo i na vývoji konkrétní zahraničněpolitické situace, třeba co se vývoje ve Španělsku týkalo.
" a nazírání na potřeby Británie za války se nejvíce projevily právě v tom, že po útoku Hitlera na SSSR se svého arcinepřítele zastal " Po zahájení Barbarossy šlo spíš o mohutnou veřejnou podporu "věci ruského lidu", a pokud možno hlasitá a výrazná prevence případných nadějí některých jedinců, že Británie bude sovětsko-německé válce prostě přihlížet, přičemž v onom projevu jasně zaznívá, že kterémukoliv nepříteli Německa se dostane od Británie pomoci - a vyzývá k tomu i naše přátele a Spojence všude ve světě. Jinak, lze říci, s rozdrcením Německa, kdy oběma stranám zmizel společný nepřítel, pak přirozeně vynikl jeho původní vztah ke komunismu, do té doby "zastíněný" důležitější agendou. Stejně tomu bylo v SSSR, který se po dobu války svých postojů ke "kapitalistickému imperialismu" taky nějak nevzdal, pokud vím, jen měl plné ruce práce s vlastním přežitím, na což se musel soustředit. A podobné jako vyčítat vrtkavost Churchillovi by například bylo vyčítat Stalinovi, že po válce změnil politiku, ztratil své sympatie k demokratickým státům, a vrátil SSSR na předválečnou konfrontační linii. On je neměl, jen demokracie nejspíš považoval za menší zlo než nacisty. |
|
|
|
|
|
Krojc napsal v č. 628: On taky Heydrich měl na své zrůdnosti klid bezpečného zázemí, daleko od všech front, podporu z nejvyšších míst, a to vše ještě v době, kdy budoucí porážku Německa neviděl jako nevyhnutelnou, naopak počítal s vítězstvím a nemusel se obávat, že jednou bude nést odpovědnost.. To se to pak lehce vystupovalo důsledně a nezlomně. Z tohoto pohledu by bylo zajímavé, s jakou důsledností (kdyby hypoteticky na něj nebyl spáchán atentát) by se ke svým činům postavil při konci války (zdali by nezvolil Hitlerovo, Himmlerovo a dalších řešení vlastního osudu) nebo v Norimberku."Rozhodně je mi milejší se trochu podivit nad jeho zvlášnůstkami v projevech než se kochat mrazivou důsledností Heydrichovou, který nikdy ve svých zrůdnostech neuhnul ani o milimetr." Zatímco Sir Winston chtě nechtě musel své jednání přizpůsobovat realitě, nemaje Heydrichův absolutní klid na realizaci svých záměrů a v podstatě absolutní moc si je prosadit. |
|
|
|
|
No, konečně se tu taky někdo trochu rozepsal o tom, jak pojímat W.Ch. Já se v podstatě nebráním tomu, že pragmatismus či Realpolitik do života patří. Ba dokonce nemám nic proti tomu, aby vedoucí státník své "léno" obhospodařoval tak, jak to činil Winston. K otázce morálky či morálnosti politiků a politiky samé bych si dovolil citovat Bismarcka:"Říkám-li politika, myslím tím totéž co podvod." S tímto hodnocením se do velké míry ztotožňuji, ať si říká kdo chce, co chce. Jen bych chtěl dodat, že kposledku politické kariéry sira Winstona se takovéto možno-li říci zvraty či takořka protimluvy stávaly zhusta. Však také k onomu kolísání názorů či možná konsekventnosti jeho projevů se dá jistě říci hodně, a to nejen ohledně konce, ale i začátků a průběhu jeho politické kariéry. Pravdou zůstává, že byl jedním z nejdůslednějších protisovětských politiků vůbec a jeho pragmatismus a nazírání na potřeby Británie za války se nejvíce projevily právě v tom, že po útoku Hitlera na SSSR se svého arcinepřítele zastal a následně s ním i spolupracoval na postupné likvidaci agresora. Ale to už se dostávám dost do hloubky, kdybych to měl tady všechno vyargumentovat. Čest a sláva tomuto velkému muži, protože jako každý člověk měl své chyby a přesto dokázal vést svoji vlast k vítězství v největší z válek. Rozhodně je mi milejší se trochu podivit nad jeho zvlášnůstkami v projevech než se kochat mrazivou důsledností Heydrichovou, který nikdy ve svých zrůdnostech neuhnul ani o milimetr. Přesto i takoví lidé se tu najdou, bohužel. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Osobnosti
- > Sir Winston Churchill