Září 1938 - měli jsme se bránit?

Pro přidání nového příspěvku se přihlašte

Nalezené příspěvky

bush 10.2.2009 12:41 - č. 5416
	Honza M. napsal v č. 5414: "úryvek z mé eseje "Masaryk a válka" (btw. jedna z prvních, co jsem psal na pc ), vycházející z knihy Světová revoluce za války a ve válce 1914-1918, Praha 1925: " Já si myslím, že to, co má ja_62 na mysli pochází spíš ze starší práce (odhaduji Českou otázku nebo Ideály humanitní, o kterých ja_62 hovořil), přičemž ve Světové revoluci se i těmto věcem věnuje, avšak méně podrobně (Světová revoluce obsahuje na konci vlastně výtah ze všech Masarykových názorů. Pokusil jsem se hledat v té Světové revoluci - odhaduji, že by se to dalo vystopovat dle jmén Chelčičký, Hus a Žižka -, ale nebyl jsem úspěšný. Ovšem je jasné, že jak Honzovy výpisky, tak ja_62 parafráze odpovídají skutečnosti a reálně popisují Masarykovy myšlenky. Otázkou je, jestli se někomu podaří najít přesný citát a bude-li mít chuť ho třeba stopovat ke kořenům, čili v jaké práci se objevuje poprvé - tady bych si skutečně vsadil na Českou otázkou, jenže doma v knihovně ji bohužel nemám a ve vlastních poznámkách jsem nic k tomu neobjevil (jen stručné osvětlení ohledně sporu Žižka či Hus). Už jsem to našel! "Tolstoj jednou argumentoval aritmeticky: že prý nepadne více lidí, když se napadení nebudou protivit, naopak méně, než když se budou protivit; bojem prý se lidé na obou stranách rozjařují, a proto jich padá více; nenarazí-li útočník na odpor, ochabne a přestane zabíjet. Postavme se také na takové stanovisko praktické: musí-li již být zabit jeden, tedy ať je zabit útočník! Proč má být zabit člověk neútočící, nic zlého nepodnikající, a ne člověk, který chce zlé a vraždí? Jsem si toho vědom, že člověk z obrany snadno přejde v útok; je pravda, že držet se proti útoku přesně jen obrany je těžké, ale není a nemůže být proti Chelčickému a Tosltému jiného mravního pravidla." TGM: Světová revoluce: Za války a ve válce 1914-1918. Praha, Ústav T. G. Masaryka 2005, s. 56. Zkusím časem ještě projít starší díla a uvidím.

bush 10.2.2009 12:41 - č. 5416

Honza M. napsal v č. 5414:
"úryvek z mé eseje "Masaryk a válka" (btw. jedna z prvních, co jsem psal na pc ), vycházející z knihy Světová revoluce za války a ve válce 1914-1918, Praha 1925: "

Já si myslím, že to, co má ja_62 na mysli pochází spíš ze starší práce (odhaduji Českou otázku nebo Ideály humanitní, o kterých ja_62 hovořil), přičemž ve Světové revoluci se i těmto věcem věnuje, avšak méně podrobně (Světová revoluce obsahuje na konci vlastně výtah ze všech Masarykových názorů. Pokusil jsem se hledat v té Světové revoluci - odhaduji, že by se to dalo vystopovat dle jmén Chelčičký, Hus a Žižka -, ale nebyl jsem úspěšný.

Ovšem je jasné, že jak Honzovy výpisky, tak ja_62 parafráze odpovídají skutečnosti a reálně popisují Masarykovy myšlenky. Otázkou je, jestli se někomu podaří najít přesný citát a bude-li mít chuť ho třeba stopovat ke kořenům, čili v jaké práci se objevuje poprvé - tady bych si skutečně vsadil na Českou otázkou, jenže doma v knihovně ji bohužel nemám a ve vlastních poznámkách jsem nic k tomu neobjevil (jen stručné osvětlení ohledně sporu Žižka či Hus).

Už jsem to našel!

"Tolstoj jednou argumentoval aritmeticky: že prý nepadne více lidí, když se napadení nebudou protivit, naopak méně, než když se budou protivit; bojem prý se lidé na obou stranách rozjařují, a proto jich padá více; nenarazí-li útočník na odpor, ochabne a přestane zabíjet. Postavme se také na takové stanovisko praktické: musí-li již být zabit jeden, tedy ať je zabit útočník! Proč má být zabit člověk neútočící, nic zlého nepodnikající, a ne člověk, který chce zlé a vraždí?
Jsem si toho vědom, že člověk z obrany snadno přejde v útok; je pravda, že držet se proti útoku přesně jen obrany je těžké, ale není a nemůže být proti Chelčickému a Tosltému jiného mravního pravidla."

TGM: Světová revoluce: Za války a ve válce 1914-1918. Praha, Ústav T. G. Masaryka 2005, s. 56.

Zkusím časem ještě projít starší díla a uvidím.

Diskuzní forum

Registrace | Zapomenuté heslo