Září 1938 - měli jsme se bránit?

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte

Nalezené příspěvky

Honza M. 9.2.2009 23:58 - č. 5414
Honza M.
ja_62 napsal v č. 5404:
"Když budu po paměti parafrázovat Masaryka (a případné upřesnění uvítám), tak on odmítá trpný pacifismus s tím, že "Když má někdo umřít, tak ať alespoň agresor nemá jistotu, že on to nebude""
bush napsal v č. 5405:
"Neměl by být problém to upřesnit - snad jen kdyby sis vzpomněl, odkud ten výrok pochází"
Nebude to přesná citace, ale úryvek z mé eseje "Masaryk a válka" (btw. jedna z prvních, co jsem psal na pc ), vycházející z knihy Světová revoluce za války a ve válce 1914-1918, Praha 1925:
Masaryk sám sebe pokládá za důsledného humanistu. Válka a revoluce byly pro něj problémem mravním a za pravý cíl humanity považoval toto: být stále na stráži proti násilí a ideálům násilnictví, veškerou svou energii a lásku věnovat práci a životu. V nejkrajnějším případě bránit násilí a útoku i zbraní, tedy bránit sebe i ostatní před násilnostmi. Jak je vidět, odmítal pokládat rovnítko mezi humanismus a pacifismus. Nesouhlasil s učením o neodpírání zlu, jak je hlásal Chelčický, nebo, jeho současníci L.N. Tolstoj a Romain Rolland. Ti neuznávali mravní rozdíl mezi násilím obrany a útoku. Navíc, pokud se napadení budou bránit, bude více mrtvých, než když se nebudou protivit a tudíž obrana napáchá více zla než bylo nutné. Proti tomu zastával Masaryk celkem logické stanovisko: musí-li už být někdo zabit, tedy ať je zabit útočník, proč by měl zemřít člověk neútočící a ne člověk, který vraždí?