Září 1938 - měli jsme se bránit?

Pro přidání nového příspěvku se přihlašte

Nalezené příspěvky

bush 12.10.2008 14:25 - č. 5266
	Honza M. napsal v č. 5265: "Vzhledem k tomu, že ČSR splňovala všechny podmínky (útok nevyprovokovala, otázka polských a maďarských menšin byla upravena), tak nevídím z hlediska práva jediný důvod, proč nepovažovat tyto přísliby (nota bene zapsané v mezinárodní smlouvě) za přeměněné ve skutečné záruky." Já nejsem žádný znalec práva a raději si rád počkám na výklad ja_62, který se snad k celé věci vyjádří obšírněji. Nicméně přesto bych si dovolil pochybovat, že přísliby záruk byly de facto záruky samotné. Pak mi totiž nedává smysl usilovné snažení druhorepublikových vlád o získání záruk hranic od mnichovských signatářů. Vždyť Feierabend to ve vzpomínkách vyjadřuje poměrně jasně: "Máme ovšem slíbenou* garancii hranic Velkou Británií a Francií a za určitých podmínek i Německem a Itálií.* (...) Garancie hranic proti vůli německa by znamenala válku, a tu Západ nechce. Došel jsem k závěru, že Francie a Velká Británie najdou diplomatické triky, aby nemusely dát slíbenou záruku." (s. 37-38) A pak zcela explicitně: "Na začátku prosince (1938) mně Chvalkovský v Beranově společnosti řekl, že se musíme připravit na to, že garancii hranic nedostaneme. Velmi mne to zarazilo, ač jsem nevěřil, že taková garancie mnoho znamená. Pro porušení hranic česko-slovenského mrzáčka nepůjdou přece Francie a velká Británie do války! Nikdy mně však nepřišlo na mysl, že by mohly odepřít garancii dát! Bez hraniční záruky vypadal Mnichov teprve strašně, a mocnosti kdysi spřátelené s Československem vypadaly ještě strašněji." (s. 72) Následují pak zajímavé úvahy autora o garanciích, resp. pouze jejich příslibech! Ale, jak jsem naznačil, žádný právní znalec nejsem a k celé věci se jistě - doufám - vyjádří povolanější.

bush 12.10.2008 14:25 - č. 5266

Honza M. napsal v č. 5265:
"Vzhledem k tomu, že ČSR splňovala všechny podmínky (útok nevyprovokovala, otázka polských a maďarských menšin byla upravena), tak nevídím z hlediska práva jediný důvod, proč nepovažovat tyto přísliby (nota bene zapsané v mezinárodní smlouvě) za přeměněné ve skutečné záruky."

Já nejsem žádný znalec práva a raději si rád počkám na výklad ja_62, který se snad k celé věci vyjádří obšírněji. Nicméně přesto bych si dovolil pochybovat, že přísliby záruk byly de facto záruky samotné. Pak mi totiž nedává smysl usilovné snažení druhorepublikových vlád o získání záruk hranic od mnichovských signatářů. Vždyť Feierabend to ve vzpomínkách vyjadřuje poměrně jasně: "Máme ovšem slíbenou garancii hranic Velkou Británií a Francií a za určitých podmínek i Německem a Itálií. (...) Garancie hranic proti vůli německa by znamenala válku, a tu Západ nechce. Došel jsem k závěru, že Francie a Velká Británie najdou diplomatické triky, aby nemusely dát slíbenou záruku." (s. 37-38) A pak zcela explicitně: "Na začátku prosince (1938) mně Chvalkovský v Beranově společnosti řekl, že se musíme připravit na to, že garancii hranic nedostaneme. Velmi mne to zarazilo, ač jsem nevěřil, že taková garancie mnoho znamená. Pro porušení hranic česko-slovenského mrzáčka nepůjdou přece Francie a velká Británie do války! Nikdy mně však nepřišlo na mysl, že by mohly odepřít garancii dát! Bez hraniční záruky vypadal Mnichov teprve strašně, a mocnosti kdysi spřátelené s Československem vypadaly ještě strašněji." (s. 72) Následují pak zajímavé úvahy autora o garanciích, resp. pouze jejich příslibech! Ale, jak jsem naznačil, žádný právní znalec nejsem a k celé věci se jistě - doufám - vyjádří povolanější.

Diskuzní forum

Registrace | Zapomenuté heslo