Nevojenské osobnosti WW2
|
|
|
|---|---|
|
Mně šlo hlavně o to, že jsem někde četl, že Lindemann přibližně tento poměr, v rámci své skepse co se obecně možností wunderwaffen týče, předem odhadoval. - Budu se muset podívat, kde jsem k tomu přišel. |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 8: Tak nějak zhruba jo. "nepamatuji si to přesně, ale něco jako "jeden mrtvý na jednu odpálenou střelu"?" 
V-1
V-2
To jsou ovšem statistiky, mnohdy slavné Wunderwaffen nenapáchaly nic více než že vyplašily ovce na pastvinách, jindy se bohužel „trefily“ třeba do obytného bloku — a potom počet mrtvých a těžce raněných dosahoval až tří set... |
|
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 4: Já nejsem o Cherwellově postoji k RDF nějak detailněji informován, nebo vývoji skoro RDF vůbec, resp. pouze z Churchilla, který celý problém traktuje tak, že problém s F. Lindemannem a RDF nebyl rázu odborného, nýbrž na překážku byla právě jejich už v té době existující spolupráce, která byla trnem v oku jeho kolegům. (=Lindemann informoval Churchilla naprosto o všem, ten to pak používal ve Sněmovně proti vládě, což ale Churchill takhle otevřeně nepíše)"Na druhé straně, vím o dvou dost zásadních věcech (právě RDF a Vergeltungswaffen), kde byl dost mimo mísu...  "
Mohl bys mi k tomu když tak poskytnout nějaké další detaily, jaké konkrétní námitky vůči RDF měl? Pokud jde o "zázračné zbraně", tak mám pocit, minimálně do doby než celá diskuse začala eskalovat a nabývat osobních rysů, Cherwell pouze popíral možnost reálné existence těch raket kterých se obávala rozvědka - tj. desetitunová hlavice - a přicházel s tím, že je to, na základě existujících technologií (i když i tady asi někdy "ujel"), při rozměrech fotoprůzkumem dosud zjištěných "objektů" prostě technicky nemožné. (I když jinak raketovou techniku, zejména poháněnou kapalným palivem i výhledově dost podceňoval, na druhou stranu hrozbu "bezpilotních letadel" bral docela realisticky) Jeho výpočty toho, jaké škody mohou Vergeltungswaffen napáchat, snad byly nakonec poměrně odpovídající realitě - nepamatuji si to přesně, ale něco jako "jeden mrtvý na jednu odpálenou střelu"? (Já si stejně myslím, že jeho "podcenění" hrozby raket sehrálo i kladnou roli - vždycky musí být někdo, kdo plní roli rozumné "brzdy" a brání vypuknutí nějaké přehnané paniky nebo naopak nadšení, což jeho - i vědecký  - konservatismus asi plnil.) |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 2:
"Ovšem chtěl bych zdůraznit "osvícennost" W.S.CH., že "vědeckou pravou ruku" vůbec používal. Dost to kontrastuje s obecným přístupem politiků (a důležitých lidí vůbec) k vědě, znalostem a vzdělání obecně. "
karaya1 napsal v č. 4: Já si myslím, že nejlépe to vystihl v druhém svazku Druhé světové války sám Winston Leonard Spencer-Churchill:
"Na jedné straně chápu, že ve vrcholném vedení musel být někdo, kdo jednak byl věci znalý, jednak měl v technice velký rozhled (který Cherwell jistě měl)"
Nepochybně žili významnější vědci než Frederick Lindemann, přestože jeho akademické hodnosti a schopnosti vzbuzují respekt. Ale měl dva předpoklady, které pro mne byly rozhodující. Za prvé, jak už jsem na těchto stránkách ukázal, byl po dvacet let mým spolehlivým přítelem a důvěrníkem. Spolu jsme sledovali počátky a příchod světové katastrofy. Spolu jsme se ze všech sil snažili bít na poplach. A teď jsem do toho spadli a já disponoval mocí řídit a zmnožovat naše úsilí. Díl čtvrtý - Sami, kapitola 19 - Čarodějnická válka; podle překladu Z. Hrona (asi trochu přibližně, přepisuju to po sobě z rukopisných výpisků - členové redakce pochopí) Jak bych však mohl mít potřebné znalosti? A právě tady přichází ke cti druhá z jeho vlastností. Lindemann dokázal dešifrovat signály přicházející od odborníků působících ve vzdálených obzorech a vysvětlit mi prostě a jasně oč jde. Den má jen dvacet čtyři hodin, z nichž nejméně sedm člověk stráví spaním a tři jídlem a odpočinkem. Každý v mém postavení by se byl zničil, kdyby se pokoušel ponořit se do hlubin, kam by nedokázal proniknout ani za cenu celoživotního studia. Musel jsem chápat pouze praktické výsledky, a potom, tak jako mi Lindemann sdělil svůj názor na vše, co na tomto poli mělo nějakou hodnotu, jsem zase já svými mocenskými cestami zařídil, že se alespoň některé z těchto hrozivých a nesrozumitelných skutečností projevily v rozhodnutích výkonné moci. |
|
|
|
|
|
Doufám, že se mi to podaří reprodukovat správně (a že to není případ jako „Bennettova manželka“, že Algy ). Harris byl za Velké války stíhacím pilotem a mj. se účastnil akcí proti Zeppelinům. Podle jedné z verzí měl na letiště Northolt přijít jistý vynálezce, který nabízel řešení problémů s útoky na Zeppeliny. Podle něj měl pilot vyletět nad vzducholoď a začít na ni z kokpitu vyhazovat jakési nálože. Harris se zamyslel a pravil, jestli by nebylo lepší použít granáty. Vynálezce to uznal za správnou myšlenku, načež se ho Harris zeptal, jestli by nebylo vhodnější na granáty připevnit křidélka, aby lépe „držely směr“. Vynálezce opět souhlasil. Nato Harris beze slova ukázal směrem ke svému Camelu, který měl pod trupem čtyři 25lb pumy... Ve druhém případě šlo o to, že Fw 200 Condor dlouho celkem beztrestně létaly nad Atlantikem, vyhledávaly konvoje a příležitostně na ně i útočily (takhle Britové přišli o Empress of Britain), takže se oprášila starší myšlenka (jejímž průkopníkem — v civilním letectví — byl „Bob“ Mayo) a navrhovalo se využití „Composite Aircraft“ v podobě Whitley/Liberator-Hurricane. Celkem logicky se proti tomu zvedla vlna odporu (i když by se mi to líbilo, tak prostě prakticky by to k ničemu moc nebylo) a Tizard, ačkoliv jinak nakloněn novým projektům, zapřísahal v polovině roku 1941 Portala, aby „pro rány nebeské už toto téma nenechal opět vyvstanout“. Admiralita se ovšem (z jejich pohledu logicky) nevzdala a pokračovala v úsilí směrem k proponované sestavě. Nicméně až rok nato, v dubnu 1942, byla tato otázka nastolena na nejvyšší úrovni (Churchillem). Nakonec 28. dubna 1942 Cherwell ve svém dopise Churchillovi shrnul protiargumenty a definitivně dosáhl zavržení projektu. |
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 4:
"(nedá mi to nevzpomenout na historku z Velké války — v hlavních rolích Harris, Zeppeliny a vynálezce"
karaya1 napsal v č. 4: Tyto dvě historky neznám - můžeš prosím přidat nějaké podrobnosti? "ostatně byl to Cherwell, kdo logickými argumenty v dubnu 1942 zamítl možnost ochrany konvojů pomocí „Composite Aircraft“ (a což pak korunoval Tizard slovy „For Heaven's sake, do not let this come up again“ ). " |
|
|
|
|
|
Nejde mi o jeho hanění (ostatně, třeba R. V. Jones byl jeho žák ), spíš právě o jeho silnou opozici vůči RDF či možnosti existence německých „zbraní V“. Na jedné straně chápu, že ve vrcholném vedení musel být někdo, kdo jednak byl věci znalý, jednak měl v technice velký rozhled (který Cherwell jistě měl) jakožto jakási hráz proti „vynálezcům (už vynalezeného a zamítnutého)“ (nedá mi to nevzpomenout na historku z Velké války — v hlavních rolích Harris, Zeppeliny a vynálezce ); ostatně byl to Cherwell, kdo logickými argumenty v dubnu 1942 zamítl možnost ochrany konvojů pomocí „Composite Aircraft“ (a což pak korunoval Tizard slovy „For Heaven's sake, do not let this come up again“ ). Na druhé straně, vím o dvou dost zásadních věcech (právě RDF a Vergeltungswaffen), kde byl dost mimo mísu... No, „kudy cesta nevede“... Přijde mi, že právě v obou výše zmíněných případech spíš vedla a on se ji snažil přehradit závorou. Každý se určitě někdy mýlil a Churchill si jej zřejmě taktéž nevybral metodou „pokus-omyl-řev“, nicméně na jinak výborném vysvědčení mu zůstávají právě tyto kaňky... Ale máte nejspíš pravdu — nemá cenu mu to vyčítat (matematická vložka: Lagrange, autor mnoha vět z analýzy, věnoval pár let života důkazu jistého tvrzení, aby nakonec zjistil, že neplatí :o))) ) a určitě to bylo lepší, než kdyby rozhodovali „nazdárkové“. Jak by to vypadalo, názorně ukázali Němci... |
|
|
|
|
|
Podrobnosti o působení tohoto pána neznám ačkoli jméno mi neznámé není (tfuj, to je teda věta). Ovšem chtěl bych zdůraznit "osvícennost" W.S.CH., že "vědeckou pravou ruku" vůbec používal. Dost to kontrastuje s obecným přístupem politiků (a důležitých lidí vůbec) k vědě, znalostem a vzdělání obecně. Aneb každej chce bejt důležitej manažer, ale jednoduchou obecnou fyziku a matiku (skoro) nikdo neumí a svět podle toho taky začíná vypadat |
|
|
|
|
|
Pánové, jaký je váš názor na prof. Fredericka Lindemanna (alias Lorda Cherwella), Churchillovu vědeckou „pravou ruku“? Jde mi o to, že ve spoustě (důležitých) věcí mi přijde, že díky svému konzervatismu dost šlapal vedle... |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Osobnosti
- > Nevojenské osobnosti WW2