Strategie a taktika

Dzin napsala v č. 416 v tématu "Generálové a maršálové 2.světové války", o Rommelově strategii pro porážku vylodění "na plážích":
"Jenže má to naprosto nepopiratelné výhody. Hlavní je, že síla nepřítele je omezena na vyloďované jednotky a ty jsou naprosto nechráněné. Jeho možnost manévru je potom téměř nulová (zůstává toliko vertikální obchvat). Pokud se obráncům podaří soustředit dostatečnou palebnou sílu, která je navíc menší, než by bylo potřeba k porážce vyloďovaných jednotek, pokud by se jednalo o standartní operaci, vyhrají a vylodění znemožní."

24. At barbari, consilio Romanorum cognito praemisso equitatu et essedariis, quo plerumque genere in proeliis uti consuerunt, reliquis copiis subsecuti nostros navibus egredi prohibebant. Erat ob has causas summa difficultas, quod naves propter magnitudinem nisi in alto constitui non poterant, militibus autem, ignotis locis, impeditis manibus, magno et gravi onere armorum oppressis simul et de navibus desiliendum et in fluctibus consistendum et cum hostibus erat pugnandum, cum illi aut ex arido aut paulum in aquam progressi omnibus membris expeditis, notissimis locis, audacter tela coicerent et equos insuefactos incitarent. Quibus rebus nostri perterriti atque huius omnino generis pugnae imperiti, non eadem alacritate ac studio quo in pedestribus uti proeliis consuerant utebantur.

25. Quod ubi Caesar animadvertit, naves longas, quarum et species erat barbaris inusitatior et motus ad usum expeditior, paulum removeri ab onerariis navibus et remis incitari et ad latus apertum hostium constitui atque inde fundis, sagittis, tormentis hostes propelli ac submoveri iussit; quae res magno usui nostris fuit. Nam et navium figura et remorum motu et inusitato genere tormentorum permoti barbari constiterunt ac paulum modo pedem rettulerunt.

24. Ale barbaři, uvědomivše si plán Římanů /na vylodění/, vyslali dopředu svou jízdu a bojové vozy, druh bojovníků, z nichž mají zvykem mít v bitvách velký prospěch a následováni zbytkem jejich sil, odvážili se bránit našim mužům v přistávání. V tom byla velmi značná nesnáz, pro následující důvody, zejména, neboť naše lodě, pro svou velikost mohly být umístěny jen v hluboké vodě; a naši vojáci, v neznámých místech, s rukama zaneprázděnýma, obtíženi velkou zátěží zbroje, měli v tom samém čase opustit loď, čelit vlnám a střetnout se s nepřáteli; zatímco tito, ať na suché zemi nebo trochu vstoupivše do vody, volní ve všech pohybech a v místech jim známých mohli s důvěrou metnout své braně a pobídnout své koně, kteří byli takovému zacházení zvyklí. Těmito věcmi vyděšeni, a zcela nezvyklí tomuto způsobu boje, naši muži neuplatnili všechnu svou ráznost a úsilí, jimiž (jindy) vítězili na pevné zemi.

25. Když to Caesar pozoroval, nařídil dlouhým (válečným) lodím, zjev kterých byl barbarům čímsi nezvyklým, a pohybem (byly) více způsobilé pro (tuto) službu, aby se, poháněny vesly, trochu odloučily od transportních a byly umístěny příhodně otevřenému křídlu nepřítele, a nepřítel byl pobit a zahnán pryč, kameny a šípy metanými stroji; tento plán byl našim mužům velmi užitečnou službou. Neboť barbaři byli poplašeni vzhledem našich lodí a pohybem našich vesel a podstatou našich strojů, jež jim byly cizími, zastavili se a brzy nato (trochu) ustoupili.