Český fašismus 1921-1945 a kolaborace 1939-1945
|
|
|
|---|---|
| Díky moc! | |
|
|
|
|
Pavel Šrámek napsal v č. 293: Mezi válkami byl předním členem NOF na Pardubicku. Po okupaci vstoupil do Vlajky a vystupoval na jejích shromážděních. Po válce byl zatčen, ale souzen nebyl, protože zemřel ještě před možným soudem ve vazbě na Pankráci.". Objevil jsem kdesi na netu zmínku o jeho odsouzeníhodné činnosti za 2. světové války, ale mezi generály čs. armády odsouzenými po válce není, tak pátrám po bližších údajích." Zmiňuje ho několikrát I. Pejčoch v knize Fašismus v českých zemích (Praha 2011) a M. Nakonečný v knize Vlajka (Praha 2001). |
|
|
|
|
Co ho nechat prolustrovat v ABS?  |
|
|
|
| Děkuji za info, ale šlo mi hlavně o jeho činnost po odchodu z armády a působení v řadách českých fašistů. Objevil jsem kdesi na netu zmínku o jeho odsouzeníhodné činnosti za 2. světové války, ale mezi generály čs. armády odsouzenými po válce není, tak pátrám po bližších údajích. | |
|
|
|
|
Pokračování: čs. branná moc: 04.1920 - 11.1922 referent pro zubní ambulanci - zástupce přednosty (31., resp. od 03.1922 33.) Zdravotního oddd. (od 11.1921 slouží současně i jako přednosta stomatologické skupiny), Všeobecně-vojenský odbor MNO, pak šel do výslužby. Funkci zastával jako generál v.v. až do 02.1923. Více se o něm v knize neuvádí. |
|
|
|
|
|
Pavel Šrámek napsal v č. 290: Fotka tam není, ale v knize Elita armády - československá vojenská generalita 1918-1992, autor Alex Maskalík, vyd HWSK Banská Bystrica 2012, se o něm píše:"informace o generálu Bohumilu Konopáskovi " nar. 15.12.1873 Rousínov, okr. Vyškov, národnost česká, civilní vzdělání: 1885 - 1893 Státní gymnasium Slaný, 1893 - 1899 Karlo-Ferdinandova universita Praha, lékařská fakulta. Vojenské vzdělání: 1904 - 1905 Vojenská lékařská aplikační škola Vídeň. Hodnostní postup: major legií, pplk. legií 15.10.1918, plukovník legií 01.02.1919 násl. plk. zdravotní služby, generál zdravotnictva V. hodnostní třídy od 16.12.1921. Průběh profesionální služby: 11.1899 - 09.1914 nadlékař - důstojník z povolání, pak praporní lékař, ruská fronta a zajetí. 10.1916 - 05.1917 přednosta zdravotnické skupiny Svazu českých spolků na Rusi 05.1917 - 11.1917 přednosta zdravotnické skupiny Odbočky ČSNR na Rusi 11.1917 - 09.1919 přednosta - inspektor zdravotní služby Čs. armádního sboru (resp. od 01.1919 Čs. vojska na Rusi, pak na dovolenou. |
|
|
|
| Sháním informace o generálu Bohumilu Konopáskovi včetně jeho fotografie. Byl přednostou zdravotní služby čs. legií v Rusku, pak krátce sloužil v čs. armádě, ze které odešel a dal se k českým fašistům. Pokud vím, mezi válkami působil jako lékař v Pardubicích. | |
|
|
|
|
Ty stránky fungují docela dlouho. Dokonce mě tam místní jedinci "lanařili". asi si mysleli, že jsem ideologicky tvárný. Kelly v podstatě říká, že žádné doklady o puči neexistují, i když Gajda určité kontakty na české fašisty před r. 1926 měl. |
|
|
|
|
bush napsal v č. 287: Takže vcelku dle očekávání. Ještě mě napadá otázka, jak Kelly hodnotí Gajdovu aféru, resp. jak se staví k otázce, zda byl roku 1926 skutečně připravován puč.Jinak pokud jde o Gajdu, narazil jsem na "zajímavé" stránky.Pomineme-li svéráznou ideologickou orientaci autorů, dají se tam stáhnout poměrně hodnotné dokumenty: narodni-cest.cz/dila/ "Metodologicky klasická studie ovšem od někoho, kdo neumí česky " |
|
|
|
|
|
|
Bohužel. Metodologicky klasická studie ovšem od někoho, kdo neumí česky - tehdy určitě neuměl. Pasák je pořád základ, protože v něm najdeš buď odkazy na prameny nebo přímo citace. Nové prameny sotva někdo najde. A dojem víc než slabý: zmatení jmen a názvů, tak mi to přišlo. |
|
|
|
| Jde mi víceméně o celkový dojem z knihy, především o to, zda přináší nějaké nové informace nebo úhly pohledu oproti českým zdrojům, díky. | |
|
|
|
|
|
Mám. Zeptej se mě, na co chceš a já Ti na co chci, odpovím. |
|
|
|
| Máte někdo zkušenost s knihou D. D. Kellyho The Czech Fascist movement, 1922-1942? Díky. | |
|
|
|
| Možná je to mimo téma, ale hledám spojení linie příběhu mých předků. V lednu 45 odešli z Těšínska (jako říšští Němci asi utíkali před RA) a tchán s bratrem se po válce objevili v Lobči u Mšena na Mělnicku. Podle mých zjištění tam byl jakýsi tábor HJ na místním zámku. Poraďte, kde se dozvědět víc. A nemáte někdo ponětí, jsou-li někde seznamy členů SA, jde mi Těšínsko (Teschen). Díky. | |
|
|
|
|
Stabber1 napsal v č. 280: "Já si nemyslím,že by šéf HJ pro Protektorát měl nějaký zásadní vliv na směřování nacionálního socialismu," Na směřování nacionálního socialismu jako takového (či v celoříšském měřítku) třeba ne, i když teoreticky i ten poslední člen strany jej mohl ovlivnit, pokud by vyprodukoval nějakou myšlenku, která nenapadla ani samotného Vůdce a říšského kancléře, prezentoval ji na příslušných místech a tato byla poté realizována.., nicméně na směřování nacionálního socialismu v protektorátu a způsob realizace jeho panství v protektorátu už z titulu své funkce vliv tak malý neměl, a to i bez memoranda.., a zejména pak na
Royal napsal v č. 281: protože na tu měli značný vliv i daleko níže postavení představitelé nacionálního socialismu v protektorátu.."na českou programovou kolaboraci" Což je něco, co pro nás jako obyvatele země, která z větší části byla právě tím protektorátem, asi významnější.. |
|
|
|
|
Tak já myslím milý Stabbere, že se pleteš na plné čáře, role Zoglmanna na českou programovou kolaboraci jakožto i jeho nemalý vliv na Heydricha byl značný, nepřímo fatální, především co se týče konečného řešení české otázky. Zoglmann jakožto sudeťák, člověk znalý prostředí vypracoval tzv. "šestku", kterou v roce 1941 předal Heydrichovi není jasé jestli před a nebo po jeho nástupu na post zastupujícího říšského protektora. Jednalo se o šest bodů, které velmi obecně shrnul Heydrich ve svém pověstném projevu, tzn. s tímto prgramem byl seznámem ještě předtím než byl na post zastupujícího říšského protektora jmenován, Zoglmann byl kůň Goebelse (začal na jeho ministerstvu propagandy) u kterého měl vždy pevné zastání. Ono je zvláštní, že se o tuto zajímavou postavou nikdo doposud ještě do hloubky nezajímal... snad krom S.Motla, kterého si za to velmi vážím jakožto obejvitele této nechvalně známé postavy, co je snad největším flusancem je, že tento sudeťácký skřet vedl německou delegaci na pražský hrad k podpisu česko-německé deklarace - jakožto člověk znalý prostředí, to považuji za jedno z mnoha Havlových fatalních selhnání a skutečně značně šokující. |
|
|
|
|
|
Tak já myslím milý Stabbere, že by ti prostě neměl být jedno člověk, který chtěl vymazat národ jehož jsi součástí z mapy Evropy a vytvořit z něj jakýsi patvar v područí Němců, je zcela viditelné, že od tohot tématu utíkáš. Já říkám, že Čech nikdy nacionálním socialistou být nemohl, mohl být pouhou podržtaškou a bezcenným kolaborantem, který se sune do německé řitě. |
|
|
|
|
|
Já jsem nenapsal,že byl Zogelmann "pouhé nic",mě je ten člověk prostě u ****** a v celkovém kontextu vývoje a směřování nacionálního socialismu a Třetí říse byl toliko jednou z mnoha figurek na šachovnici zvané dějiny.To jediné říkám.Je mi lhostejné,co ten trpaslík sepsal,anebo nesepsal.A že se etabloval po válce je zcela jiná kapitola. |
|
|
|
|
|
Royal : No to rozhodně nebyl šéf HJ pro celou obsazenou Evropu...Byl šéfem HJ v Protektorátě akorát a že byl autorem nějakého memoranda neznamená nic.Takových memorand vzniklo a většina již tehdy zapadla prachem.A pokud jde třeba o jakési "řešení české otázky",tak v roce 1944 byl přijat návrh jednoho z německých poradců v KVM Gladrowa. Raději bych se vrátil k Doriotovi,Deatovi,Degrellovi aj. |
|
|
|
|
Byl to šéf HJ pro celou okupovanou Evropu, byl to tvůrce konečného řešení české otázky, kterou v roce 1941 předložil svému příteli R.Heydrichovi. Jeho význam v utváření české programové kolaborace v obodobí protektorátu byl značný, možná proto mi to přijde z tvé strany řekněme nečekané, ale ať je po tvém. |
|
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Český fašismus 1921-1945 a kolaborace 1939-1945