Stíhací letouny, letecká válka

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
  • Zrušit hledání
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte

Nalezené příspěvky

ja_62 22.11.2010 19:53 - č. 9807
ja_62 Takhle, asi jsem měl, že pokud je mně z mých zdrojů (John Ferris: Fighter Defence Before Fighter Command: The Rise of Strategic Air Defence in Great Britain, 1917-1934, Military History Journal (vol. 63, 4/1999, pp. 845-885) a toho nač odkazuju v příspěvku č. 9802 (což nejsou nejrozsáhlejší zdroje)) známo tak se toto rozdělení týká spíše taktického a operačního myšlení na počátku 30. let, příp. v jejich první polovině, a pokud to chápu:

a) původní předpoklad plánování systému protivzdušné obrany po první světové válce (který v zásadě navázal na systém válečného London Air Defence Area) byl ten, že perutě vybavené 'zone fighter' budou operovat v Aircraft Fighting Zone, v jejích osmi (později deseti) sektorech (původně v každém z oněch osmi sektorů pouze jedna peruť),

b) někdy po roce 1926 bylo rozhodnuto systém posílit tento systém dislokováním tří perutí 'interceptorů' na předsunutých letištích - měly operovat mezi Outer Artillery Zone a pobřežím, a jejich cílem mělo být rozbití formací bombardérů nepřítele než dosáhnou Londýna, a pronásledovat je při návratu, příp. posílit perutě v jejich sektorech AFZ;

a, (to už mám spíše z druhého uvedeného) -
c) patrně jediným letounem který byl jako specialisovaný interceptor (tj. s vybavením omezeným na nasazení ve dne, dokonce původně i bez radiostanice, a vůbec parametry podřízenými dosaženými co nejvyšší rychlosti a stoupavosti), operující proti "nepříteli" z předsunutých letišť, u RAF zaveden, byl Hawker Fury, přičemž při cvičeních v letech 1931/1932 v plánované roli neuspěl, resp. patrně tehdy nebyly možnosti předstihu v zachycení 'nepřátelského svazu' takové aby uspět mohl, načež bylo jeho plánované nasazení změněno na 'day zone fighter', ovšem bez výdrže takto plánované stíhačky,

d) jeho zvažovaná náhrada, dle specifikací F.5/34, již měla mít podstatně jiné vlastnosti, resp. takové že tyto specifikace byly později změněny pro 'standardní stíhačku' pouhým přejmenováním;

e) což ale souvisí i s tím, že s vývojem doby také dochází (F.10/35) ke změně požadavků na 'standardní' (zone fighter, 'pro všeobecné nasazení') stíhačku, pokud se její výdrže ve vzduchu týče (přičemž do pozadí zde ustupuje i obratnost), tak, že oba typy de facto splývají.