Stíhače tanků, samohybná děla…

Pro přidání nového příspěvku se přihlašte

Nalezené příspěvky

Krojc 27.7.2011 15:03 - č. 1321
	Krojc napsal v č. 1319: "Ale ten největší dostřel je na nepřímou střelbu dost malý." No, ani to, co výše cituji, nemusí být až tak moc na závadu, stejně jako max. náměr ISU 20°. Samohybná houfnice Bishop - současník ISU-152, měla max. náměr okolo 15° a pokud ji někdo používal na přímou střelbu, tak to bylo asi tak vzácné, ne-li vzácnější, jako použít ISU-152 na nepřímou. Fakticky jde jistě o počet náplní povolený u toho kterého typu a náboje. Sovět nejprve používali 53-BR-540 protipancéřový se stopovkou a tříštivotrhavý 53-OF-540. Občas zaměnili ostrohrotý 53-BR-540 za střelu s balistickou kuklou a lámacími hranami tupé hlavice 53-BR-540B, ale to až někdy po Novém roce 1945 při útoku na Odře a Visle. Postupem doby ale stříleli vším, co měla tažená KH ML-20, i když střelecké tabulky náplní pro ISU a rovněž nastavení libely i ostatních prvků měly ISU-152 jen pro tři výše uvedené typy střel. Podle memoárové literatury se proti betonovým opevněním používaly také střely 53-G-540. Po válce až do vyřazení z výzbroje, a to mi teď před půlhodinkou potvrdili mí spolubojovníci - dělostřelci, absolventi VDU Martin, se střílelo i nepřímou střelbou a všemi druhy střeliva ráže 152 mm určenými pro ML-20. Plánovaly se běžné dělostřelecké přípravy s využitím ISU-152 například u dělostřeleckých oddílů tankových divizí. Povolená výmetná náplň byla u některých střel pro ISU oproti tažené KH-152 (tzv. jaselské) zmenšena. To nasouvá domněnku, že snížené dostřely byly dokonce u jednotlivých typů střel odlišné, ale bohužel v krátkém telefonickém hovoru jsem se na konkrétní údaje nechtěl ptát. Pokud to bylo způsobeno menším prostorem v ISU pro zákluz, částečně by to shora uvedené různice objasňovalo. To ale jen spekuluji.

Krojc 27.7.2011 15:03 - č. 1321

Krojc napsal v č. 1319:
"Ale ten největší dostřel je na nepřímou střelbu dost malý."

No, ani to, co výše cituji, nemusí být až tak moc na závadu, stejně jako max. náměr ISU 20°. Samohybná houfnice Bishop - současník ISU-152, měla max. náměr okolo 15° a pokud ji někdo používal na přímou střelbu, tak to bylo asi tak vzácné, ne-li vzácnější, jako použít ISU-152 na nepřímou. Fakticky jde jistě o počet náplní povolený u toho kterého typu a náboje. Sovět nejprve používali 53-BR-540 protipancéřový se stopovkou a tříštivotrhavý 53-OF-540. Občas zaměnili ostrohrotý 53-BR-540 za střelu s balistickou kuklou a lámacími hranami tupé hlavice 53-BR-540B, ale to až někdy po Novém roce 1945 při útoku na Odře a Visle. Postupem doby ale stříleli vším, co měla tažená KH ML-20, i když střelecké tabulky náplní pro ISU a rovněž nastavení libely i ostatních prvků měly ISU-152 jen pro tři výše uvedené typy střel. Podle memoárové literatury se proti betonovým opevněním používaly také střely 53-G-540.
Po válce až do vyřazení z výzbroje, a to mi teď před půlhodinkou potvrdili mí spolubojovníci - dělostřelci, absolventi VDU Martin, se střílelo i nepřímou střelbou a všemi druhy střeliva ráže 152 mm určenými pro ML-20. Plánovaly se běžné dělostřelecké přípravy s využitím ISU-152 například u dělostřeleckých oddílů tankových divizí. Povolená výmetná náplň byla u některých střel pro ISU oproti tažené KH-152 (tzv. jaselské) zmenšena. To nasouvá domněnku, že snížené dostřely byly dokonce u jednotlivých typů střel odlišné, ale bohužel v krátkém telefonickém hovoru jsem se na konkrétní údaje nechtěl ptát. Pokud to bylo způsobeno menším prostorem v ISU pro zákluz, částečně by to shora uvedené různice objasňovalo. To ale jen spekuluji.

Diskuzní forum

Registrace | Zapomenuté heslo