Zázrak u Midway
Uplynulo několik měsíců od napadení Pearl Harboru. Japonské a americké loďstvo se během této doby utkaly v několika větších bitvách. Do žádné z nich však nenasadily obě strany všechny své síly.
Velitel japonského Spojeného loďstva admirál Jamamoto si uvědomoval nebezpečí v síle amerického průmyslu. Studoval ve Spojených státech a dokázal odhadnout americký potenciál. Zamýšlel tedy přinutit Američany k rozhodující bitvě dříve, než se bude moci materiální převaha Američanů plně projevit. Se svým plánem však narazil v císařském štábu. Opatrnější část velení navrhovala pozvolný postup v jižním Tichomoří. Jamamoto proti postavil svou vizi překvapivého výpadu na východ - na atol Midway.
Atol Midway leží zhruba 1100 mil západně od Pearl Harboru, hlavní americké tichomořské základny. Jamamoto věděl, že útokem proti Midway, by donutil Američany nasadit všechny své síly k obraně tohoto ostrova. Obsazením Midway by byly ohroženy Havajské ostrovy, které jsou posledním obranným valem před samotným západním pobřežím Spojených států.
Jamamotovy argumenty o rostoucí síle Američanů byly podpořeny překvapivým americkým náletem na Tokio 18. dubna 1942. (podrobnosti viz. článek Třicet vteřin nad Tokiem) Tento překvapivý úder, během kterého se potenciálnímu nebezpečí vystavil i sám císař, přesvědčil japonský štáb o potřebě úderu na Midway.
Američané, díky tomu, že krátce po Pearl Harboru dokázali pozvolna luštit japonský námořní kód JN-25, měli již od března první strohé informace o chystané japonské akci. Především díky úsilí dešifrovací služby v čele s freg. kap. Rochefortem se jim japonský plán postupně rýsoval. V druhé polovině května se podařilo dešifrantům získat data předpokládaných japonských útoků a seznam japonských lodí připravovaných pro tuto akci. To však byla také poslední zpráva JN-25, kterou Američané získali. Krátce na to totiž Japonci svůj kód změnili. Přesto se staly informace z JN-25 jedním z nejdůležitějších faktorů amerického vítězství.
Plány a složení loďstev
Japonský plán byl skutečně velkolepý. Po spolupráci štábu vypracoval podrobný plán kapitán Kurošima. K oklamání nepřítele měli Japonci zaútočit diverzní akcí nejprve na Aleuty. Tím odlákat Američany na sever. O den později měly japonské letadlové lodi paralyzovat Midway jako leteckou základnu a invazní svaz se měl na ostrově vylodit. Až Američané poznají, že japonským hlavním cílem je Midway, pošlou sem své hlavní síly, včetně letadlových lodí. S nimi si pak japonský 1. úderný svaz letadlových lodí poradí. (Aby si zajistil včasné informace o amerických lodích, poslal Jamamoto začátkem června mezi Midway a Havajské ostrovy hlídkovat své ponorky.) Japonci tak dosáhnou dvojího vítězství. Obsadí Midway a zničí americkou tichomořskou flotilu.
Jamamoto poslal do této akce dosud nevídaný počet válečných lodí. Jednalo se o 8 letadlových lodí (4 těžké a 4 lehké), 11 bitevních lodí, 22 křižníků a 66 torpédoborců. Hladinové loďstvo bylo rozloženo do pěti svazů.
Nejvýznamnější složkou japonského loďstva mělo být šest letadlových lodí 1. úderného svazu viceadmirála Naguma, které napadly Pearl Harbor. Nakonec však mohl Nagumo využít pouze čtyři z těchto lodí. Šókaku byla poškozena v Korálovém moři a Zuikaku v téže bitvě přišla o tolik pilotů, že je nebylo Japonsko schopno nahradit. (podrobnosti viz. článek Bitva v Korálovém moři) Kaga, Hirjú a Sorjú v čele s vlajkovou Nagumovou lodí Akagi byly jedinými japonskými letadlovými loděmi, které se bojů u Midway zúčastnily. Kromě tohoto svazu měly pak důležitou roli sehrát Invazní svaz pro Midway viceadmirála Kondóa a Severní svaz viceadmirála Hósógaji, který měl směřovat k Aleutám. Hlavní japonský svaz, pod velením samotného Jamamota, do boje nezasáhl. Jamamoto, přesto že byl vrchním velitelem, se během bitvy musel spokojit s rolí diváka a sledovat, jak řídí bitvu Nagumo.
Americké síly byly o poznání skromnější. Admirál Nimitz, velitel americké tichomořské flotily, rozdělil své hladinové loďstvo do dvou částí. 5 křižníků a 10 torpédoborců poslal, pod velením kontradmirála Theobalda, na obranu Aleut. Zbytek, 3 letadlové lodi, 8 křižníků a 17 torpédoborců, poslal k Midway. Problém byl s vrchním velitelem. Viceadmirál Halsey se ze zdravotních důvodů tohoto úkolu nemohl zhostit. Navrhl na svůj post dosavadního velitele svých doprovodných křižníků kontradmirála Spruance. Dalším problémem byly letadlové lodě. Enterprise a Hornet byly připraveny, ale Saratoga se v té chvíli nacházela na opravách ve Spojených státech. K Midway dorazila až po bitvě. Poslední z lodí, Yorktown, byl těžce poškozen v Korálovém moři. Podařilo se jej však dopravit do Pearl Harboru. Za normálních okolností se doba oprav odhadovala na tři měsíce. Nimitz však rozkázal opravit ji do tří dnů! Úkol byl nakonec splněn. (Zde můžeme vidět rozdíl mezi USA a Japonskem. Japonci Šókaku opravovali několik měsíců.) Síly pro Midway rozdělil Nimitz takto: TF 16 (TF - operační svaz) s Enterprise a Hornetem velel Spruance, TF 17 velel s Yorktownem vítěz z Korálového moře kontradmirál Fletcher. Díky tomu, že byl služebně starší, byl Fletcher oficiálně velitelem celého amerického svazu.
Průběh bitvy
3. června 1942 Hósógajův Severní svaz napadl leteckým úderem Dutch Harbor, americkou základnu na Aljašce. Poté připravoval invazi na některé Aleutské ostrovy. 6. června obsadili Japonci ostrovy Attu a Kiska. To však bylo jediné japonské vítězství v této rozhodující bitvě.
Pro Japonce u Midway bylo klíčovou otázkou, zda se americké loďstvo nachází stále v Pearl Harboru. Pro ověření byla součástí plánu operace "K". Ta spočívala v tom, že u Francouzských fregatních mělčin (ostrůvky v dosahu Midway) měli zakotvit japonské ponorky. Ty měly za úkol doplnit palivo japonským průzkumným letounům směřujícím z Marshallových ostrovů nad Pearl Harbor. Cílem bylo zjistit, zda se zde nacházejí americké letadlové lodě. Díky tomu, že v těchto mělčinách kotvily americké lodě, však bylo nutné akci "K" zrušit. Informaci o jejím zrušení zachytil Jamamotův svaz, nikoli však Nagumo. Porucha ve spojení znemožnila Nagumovi zprávu přijmout a on se tak domníval, že je vše v pořádku a americké loďstvo stále kotví v Pearl Harboru.
Americkému leteckému průzkumu se podařilo již 3. června objevit část Kondóova invazního svazu. Nimitz však útočit nechtěl, čekal, až bude nalezen Nagumův 1. úderný svaz, ten největší nepřítel.
V ranních hodinách 4. června vzlétlo z Nagumových letadlových lodí 108 letounů směřujících k útoku na Midway. Velel jim poručík Tomonaga (kap. Fučida, který velel útoku na Pearl Harbor se musel podrobit operaci slepého střeva a nemohl útoku velet). Cílem útoku bylo zničit americké letectvo na základně a hlavně vyřadit z provozu midwayské letiště. Ve vzdušných soubojích s Američany se plně projevila japonská kvalita. Stíhačky zero jasně převýšily zastaralá americká buffala i modernější wildcaty. Není proto divu, že japonské bombardéry pronikly nad Midway. Výsledek bombardování byl ale zklamáním. Nepodařilo se zničit to nejdůležitější - vzletovou plochu. Proto Tomonaga okamžitě žádal Naguma o opakovaný útok.
Nyní šlo o to, kdo dříve nalezne nepřátelské letadlové lodi respektive kdy Nagumo zjistí přítomnost protivníkových lodí u Midway, se kterou nepočítal. Rychlejší byl americký průzkum, který objevil japonské letadlové lodi. Letadla z Midway okamžitě startovala k útoku. Díky spolehlivému krytí japonskou stíhací ochranou se amerických bombardérům žádný zásah nepovedl. Letci z Midway podnikli ještě několik útoků, všechny však skončily tragicky.
Situace se ovšem měla pro Japonce zkomplikovat. K Nagumovým lodím se blížila letadla vracející se z náletu na Midway. Nagumo vyslechl prosbu Tomonagy a rozhodl se pro opakovaný útok na Midway. Na svých palubách měl část bombardérů vyzbrojených torpédy (jen pro útok proti lodím) a druhou část vyzbrojenu protipancéřovými pumami. Nagumo rozhodl vyměnit torpéda za tříštivé pumy vhodné pro pozemní cíle na Midway.
Krátce na to však dostal Nagumo zprávu od svého leteckého průzkumu, že se v okolí Midway nachází americké lodě. (Zprávu podal průzkumný letoun z křižníku Tone. Letoun odstartoval kvůli poruše katapultu s půlhodinovým zpožděním. Kdyby odstartoval ve správnou dobu, nevydal by Nagumo rozkaz k přezbrojení torpéd. Tedy další ze smolných japonských okamžiků.) Zpráva způsobila v Nagumově štábu zděšení. Nagumo vydal rozkaz, aby bylo přezbrojování torpéd přerušeno. V době Nagumova rozhodování byl jeho svaz opět několikrát napaden letouny z Midway. Žádný z útoků však neuspěl.
V této situaci se začala o přistání hlásit letadla z náletu na Midway. Nagumo stál před zásadním rozhodnutím. Má nechat Tomonagova letadla ve vzduchu počkat (a riskovat ztrátu některých letadel kvůli nedostatku paliva) a dát přednost letadlům na svých lodích, aby okamžitě zaútočily na americké lodě? I když nebudou vyzbrojeny torpédy a nebudou mít stíhací pokrytí? Anebo má nechat Tomonagovy vracející se letouny přistát a pak vyslat mohutný svaz k útoku na americké lodě? Nagumo zvolil druhou možnost a tím bitvu prohrál. První varianta byla jistě riskantní, ale byla pružnou reakcí. (Kontradmirál Jamaguči, velitel Hirjú a Sorjú, k tomu také Naguma vybízel.) Japonci již mnohokrát ukázali své schopnosti a tak jistě měli naději na úspěch. Nagumo odmítl riskovat. Zvolil druhou variantu, která byla opticky lepší, ale nevzal v potaz v té době nejdůležitější faktor - čas.
Během rozhodování začaly na Nagumův svaz útočit rovněž letouny z amerických letadlových lodí. Jen několik z těchto náletů však mělo stíhací krytí. Japonská stíhací ochrana pracovala na sto procent. Velkou část letadel sestřelila, zbylé bombardéry donutila odhodit pumy či torpéda v neškodné vzdálenosti od svých letadlových lodí.
Osudných pět minut
4. června 1942. 10 hodin 25 minut. Od napadení Pearl Harboru šli Japonci od vítězství k vítězství. V Korálovém moři sice neuspěli tak, jak očekávali, ale přesto mohli mít stále hlavu vztyčenou. Do této doby ztratili pouze jednou lehkou letadlovou loď a ostatních ztrát bylo nepatrně. V tuto chvíli stálo na palubě čtyř Nagumových letadlových lodí mnoho letadel připravených poslat Nimitzovu flotilu ke dnu. Nelze pochybovat o tom, že by se jim to podařilo.
O minutu později se z oblohy nad Nagumovými loděmi spustily americké střemhlavé bombardéry dauntless. Japonské stíhačky již ve vzduchu nebyly. Japonci se teď mohli spolehnout pouze na protiletadlovou palbu svých lodí a spoléhat na neschopnost amerických letců. Američané si však tuto příležitost nenechali ujít. O pět minut později ležely Akagi, Kaga a Sorjú v plamenech. Hirjú byla o něco vzdálena a zkáze unikla.
Kontradmirál Jamaguči, teď již pouze velitel Hirjú, se nehodlal vzdát. Okamžitě vydal rozkaz k náletu na americké lodě. K jejich zničení měl pouze 18 bombardérů. Ty se dostaly, kryti několika stíhačkami, až k Fletcherově letadlové lodi Yorktown a dokázaly ji poškodit. Po návratu vydal Jamaguči rozkaz k útoku na další americké letadlové lodě. (Japonci se totiž domnívali, že Yorktown potopili. Ve skutečnosti se ale Američanům rychle podařilo loď znovu uvést do chodu.) Japonci znovu napadli Yorktown. Opět jej zasáhli a tentokrát velmi těžce. Je opravdu s podivem, že pouze hrstka japonských letců dokázala Yorktown atakovat a to za minimálních ztrát. Američané při útocích na japonské lodi ztratili mnoho svých letadel i pilotů.
Japonci se vrátili a ohlásili zničení "další letadlové lodě - Yorktown už přece ležel na dně". Jamaguči byl přesvědčen, že nyní je počet zbylých lodí 1:1. Američané jej však brzy vyvedli z omylu. Věděli o existenci čtvrté Nagumovy lodi a nakonec ji k večeru našli. Letadla z Enterprise a letka Yorktownu dokonaly dílo zkázy. I poslední Nagumova loď byla potopena.
Jamamoto se pokusil ještě o pokračování a vydal rozkaz k nočnímu křižníkovému útoku na Midway, ale i ten nakonec musel přerušit a vydal rozkaz k ústupu. Navíc se během manévru srazily křižníky Mikuma a Mogami. Poškozenou Mikumu později potopila americká letadla.
Americká letadlová loď Yorktown ještě nebyla ztracena. Torpédoborec Hammann ji vzal do vleku. Znovu se vydala na dlouhou a pomalou plavbu do Pearl Harboru. Tentokrát však neměla to štěstí jako při plavbě z Korálového moře. Při cestě na základnu byla potopena, společně s Hammannem, japonskou ponorkou I-168.
Závěrem
Bitva u Midway skončila. Jaké byly ztráty? Američané ztratili pouze Yorktown (a torpédoborec Hammann), a 147 letadel. Japonci ztratili celý 1. úderný svaz letadlových lodí - Akagi, Kaga, Hirjú a Sorjú. Déle pak křižník Mikuma a 332 letadel. Drtivá většina letadel byla ovšem ztracena s potopenými letadlovými loděmi. V přímých bojích bylo ztraceno zhruba jen 50 letadel! (To svědčí o naprosté kvalitativní převaze japonských letců.)
Midway znamenala obrovský přelom. Japonci ztratili páteř svého loďstva a byli nyní odsouzeni zastavit útočné operace a soustředit se na ochranu dobytých území. Američané tohoto momentu nemohli využít ihned. Zbrojařské fabriky teprve začaly ve velkém vyrábět nové lodě. Vítězství u Midway jim poskytlo čas a jistotu, že se nyní oslabení Japonci o nic významného nepokusí.
Tato bitva nebyla náhodou nazývána jako "zázrak u Midway". Japoncům hrálo do not všechno. Měli více lodí, více letadel, kvalitnější lodě, kvalitnější letadla, kvalitnější piloty. Lze konstatovat naprostou japonskou kvalitativní i kvantitativní převahu. Proč tedy Japonci prohráli? Bylo to spojením nešťastných okolností a vlastních chyb. (Pokud hledáte podrobnou analýzu japonských chyb, doporučuji: Fučida, M.-Okumiya, M.: Midway,Praha 1990, s.205-218)
K nešťastným okolnostem patří například nemožnost provedení operace "K" a následné nezachycení zprávy o jejím zrušení na Nagumových lodích, zpoždění průzkumného letounu z Tone, nemoc Fučidy, zdravotní problémy Gendy (vynikající teoretik nasazení námořního letectva, který vypracoval útok na Pearl Harbor), útok dauntlessů právě ve chvíli startu japonských letadel.
Největší chybou bylo, že Jamamoto akci překombinoval. Kdyby poslal k Midway všechny lodě spojené do jednoho svazu, pak by neměli Američané téměř žádnou šanci na úspěch. Osm letadlových lodí by bylo jasnou zárukou japonského vítězství. Jenomže Jamamoto nebyl Tógó. Nevzal si příklad z Tógóova vítězství v bitvě u Cušimy v květnu 1905. Tógó shromáždil celou svou flotilu - a vyhrál Japonsku válku nad Ruskem. Jamamoto to neudělal - a prohrál rozhodující bitvu.
- Home
- > Válka v Pacifiku
- > Zázrak u Midway
Komentáře
- "Rozhodující bitva" [1. 11. 2006 Vojtěch Klíma]
- Re: "Rozhodující bitva" [17. 3. 2009 Zrzan]
- Re: "Rozhodující bitva" [21. 9. 2012 Jiří Klíma]
- Re: "Rozhodující bitva" [21. 1. 2011 Vojtěch Klíma]
- Re: "Rozhodující bitva" [26. 1. 2011 dodozv]
- Re: "Rozhodující bitva" [23. 1. 2011 Vladislav]
- Re: "Rozhodující bitva" [21. 11. 2006 Fail]
- Re: "Rozhodující bitva" [17. 3. 2009 Zrzan]
- Dalsi fakta [11. 7. 2006 Czert]
- Re: Dalsi fakta [13. 5. 2009 Dansen]
- Re: Dalsi fakta [20. 5. 2009 Tom]
- Re: Dalsi fakta [27. 1. 2007 Vojtěch]
- Re: Dalsi fakta [28. 1. 2007 Vojtěch]
- Re: Dalsi fakta [13. 7. 2006 Tom]
- Re: Dalsi fakta [13. 5. 2009 Dansen]
- Závěr [31. 1. 2004 Bart S.]