Volby a Sudetoněmecká strana
Dotaz: Volby a Sudetoněmecká strana
Tazatel: M. Šedivý | Datum: 29. 3. 2007
Dobrý den, kolik přesně dostala Henleinova Sudetoněmecká strana hlasů ve volbách roku 1935 a 1938? 80 nebo 90 procent? Zajímalo by mne i členstvo. Díky za odpověď.
Autor: Vojtěch Šír
| Datum: 21. 4. 2007
Parlamentní volby 1935
Sudetoněmecká strana (Sudetendeutsche Partei, SdP), která oficiálně vznikla 30. dubna 1935 z původní Sudetoněmecké fronty domoviny (Sudetendeutsche Heimatfront, SHF) získala v posledních volbách do Národního shromáždění v roce 1935 (spolu s Karpathendeutsche Partei zastupující Němce na Slovensku) ze všech stran největší počet voličských hlasů. Při volbách do poslanecké sněmovny ji volilo 1 249 530 lidí, což znamenalo 44 z celkem 300 křesel v poslanecké sněmovně.Německé strany a KSČ (která se nedělila podle národností a hlasovali pro ni i Němci) při posledních volbách do poslanecké sněmovny 19. května 1935 dopadly následovně:
|
Strana |
počet hlasů |
% |
mandátů |
|
Sudetendeutsche Partei (Sudetoněmecká strana) |
1 249 530 |
15,2% |
44 |
|
Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei (Německá sociální demokracie) |
299 942 |
3,6% |
11 |
|
Deutsche christlich-soziale Volkspartei (Německá křesťansko-sociální lidová strana) |
162 781 |
2,0% | 6 |
|
Bund der Landwirte (Svaz zemědělců) |
142 399 |
1,7% |
5 |
|
Zipser deutsche Partei (Spišská německá strana, zastupovala hlavně evangelíky mezi spišskými Němci, kandidovala v koalici s maďarskými stranami) |
1 | ||
|
Komunistická strana Československa |
849 509 |
10,3% |
30 |
Sudetoněmecká strana tak ve volbách do poslanecké sněmovny v roce 1935 získala zhruba dvě třetiny sudetoněmeckých hlasů. I přes zisk 44 křesel se SdP nestala nejsilnější stranou ve sněmovně. Vzhledem k různé velikosti volebních obvodů a způsobu přepočtu hlasů na mandáty se nejsilnějším stal poslanecký klub agrárníků (Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu) s celkem 45 poslanci, i když agrární strana získala méně hlasů voličů než SdP (1 176 593).
Nejsilnější stranou v poslanecké sněmovně se SdP stala až v březnu 1938 - po anšlusu Rakouska se 23. a 24. března 1938 s Sudetoněmeckou stranou sloučily německý Svaz zemědělců a Německá křesťansko-sociální strana (ne všechno členstvo s tím souhlasilo). SdP tak od března 1938 v poslanecké sněmovně disponovala 55 křesly.
V senátu (celkem 150 křesel) pak měly německé strany a KSČ po volbách v roce 1935 následující počet mandátů:
| Strana |
mandátů |
| Sudetoněmecká strana |
23 |
| Německá soc. dem. |
6 |
| Německá křesť.-soc. strana | 3 |
| Svaz zemědělců |
- |
|
Spišská německá strana |
1 |
|
KSČ |
16 |
Obecní volby 1938
V obecních volbách, které se konaly ve dnech 22., 29. května a 12. června 1938 (ovšem ne v úplně všech obcích), ve vypjaté atmosféře po vyhlášení částečné mobilizace (20. května), zůstaly německým voličům poté, co se Svaz zemědělců a něm. křesťansko-sociální strana sloučily s SdP, na výběr v podstatě pouze tři strany: Henleinova SdP, německá sociální demokracie a KSČ.
Sudetoněmecká strana byla na velkém vzestupu, počet členů po anšlusu Rakouska a karlovarském sjezdu rychle stoupal a přesáhl 1,3 milionu, což byla zhruba polovina celého dospělého německého obyvatelstva v ČSR. Kampani v pohraničních oblastech dominovaly letáky SdP s hodinami ukazujícími za pět minut dvanáct a textem: „Ještě je čas! Verbujeme! Staň se členem!“ Během volební kampaně došlo k řadě incidentů a fyzickým útokům na politické oponenty. Až příchod čs. vojska částečně zklidnil situaci.
V řadě obcí se SdP podařilo zastrašováním dosáhnout toho, že byla podána pouze jedna - její vlastní - kandidátka. Ve více než polovině obcí (zejména těch menších) se tak volby nekonaly a SdP získala rovnou všechny mandáty v zastupitelstvu.
Pro SdP hlasovalo celkem 1 161 726 voličů, což mělo být podle výpočtů SdP více než 90 % z německých hlasů. Podle výpočtů německých sociálních demokratů (DSAP) získala SdP v těch volebních obvodech, kde DSAP postavila kandidátku, asi 81 % německých hlasů.
|
německé hlasy |
pro SdP |
v % |
|
| 22. května 1938 | 137 358 | 121 891 | 88,73 % |
| 29. května 1938 |
317 405 |
290 075 |
91,39 % |
|
12. června 1938 |
824 282 |
749 820 |
90,97 % |
|
celkem |
1 279 045 |
1 161 726 |
90,83 % |
Vítězství SdP. Neues Tagblatt für Schlesien und Nordmähren, 14. června 1938
Polední list 14. června 1938
|
Sudetoněmecká strana (SdP) |
Něm. soc. dem. (DSAP) |
KSČ |
České a židovské
volební kandidátky
|
|
|
Arnoltice Arnsdorf |
1700 (21 mandátů) |
312 (4) |
205 (3) |
187 (2) |
|
Benešov nad Ploučnicí Bensen |
2263 (24 mandátů) |
374 (4) |
71 (0) |
170 (2) |
|
Bílina Bilin |
3718 (20 mandátů) |
329 (1) |
391 (2) |
2372 (13) |
|
Boršov Porstendorf |
910 (23 mandátů) |
67 (1) |
- |
- |
|
Broumov Braunau |
3681 (29 mandátů) |
218 (2) |
198 (1) |
486 (4) |
|
Bruntál Freudenthal |
4887 (30 mandátů) |
751 (5) |
93 (0) |
271 (1) |
|
Březí Bratelsbrunn |
955 (22 mandátů) |
46 (1) |
- |
72 (1) |
|
Cvikov Zwickau |
2456 (29 mandátů) |
121 (1) |
421 (4) |
160 (1) |
|
Česká Lípa Böhmisch Leipa |
6247 (25 mandátů) |
386 (2) |
389 (1) |
1996 (8) |
|
Česká Kamenice Böhmisch Kamnitz |
2573 (25 mandátů) |
353 (3) |
82 (1) |
145 (1) |
|
Česká Ves Böhmischdorf |
1479 (27 mandátů) |
160 (3) |
39 (0) |
- |
|
Český Krumlov (Böhmisch) Krumau |
3703 (25 mandátů) |
142 (1) |
277 (2) |
1206 (8) |
|
Děčín Tetschen |
6704 (28 mandátů) |
671 (2) |
- |
1473 (6) |
|
Dolní Grund (dnes Dolní Podluží) Niedergrund |
1926 (25 mandátů) |
160 (2) |
295 (3) |
- |
|
Dolní Lipová (dnes Lipová-lázně) Nieder-Lindewiese |
1787 (26 mandátů) |
131 (2) |
- |
187 (2) |
|
Doksy Hirschberg am See |
1599 (24 mandátů) |
119 (2) |
39 (0) |
256 (4) |
|
Duchcov Dux |
3663 (16 mandátů) |
540 (2) |
713 (3) |
3459 (15) |
|
Dvorce u Bruntálu Hof |
1373 (28 mandátů) |
125 (2) |
- |
- |
|
Dvory (dnes část Karlových Varů) Maierhöfen |
1556 (20 mandátů) |
560 (7) |
118 (1) |
149 (2) |
|
Ervěnice Seestadtl |
1932 (16 mandátů) |
241 (3) |
176 (2) |
1237 (15) |
|
Falknov (dnes Sokolov) Falkenau |
5767 (24 mandátů) |
678 (4) |
70 (0) |
596 (3) |
|
Frankštát (dnes Nový Malín) Frankstadt |
1225 (26 mandátů) |
99 (2) |
- |
92 (2) |
|
Františkov (dnes část Liberce) Franzendorf |
1220 (20 mandátů) |
99 (1) |
195 (3) |
344 (6) |
|
Frýdlant Friedland |
3489 (30 mandátů) |
98 (1) |
260 (2) |
364 (3) |
|
Frývaldov (dnes Jeseník) Freiwaldau |
4302 (33 mandátů) |
130 (1) |
69 (0) |
302 (2) |
|
Fulnek Fulnek |
1802 (24 mandátů) |
141 (2) |
- |
312 (4) |
|
Hanušovice Hannsdorf |
1372 (21 mandátů) |
358 (5) |
- |
284 (4) |
|
Hevlín Höflein |
1156 (26 mandátů) |
- |
40 (1) |
152 (3) |
|
Horní Grund (dnes Horní Podluží) Obergrund |
1137 (25 mandátů) |
103 (2) |
143 (3) |
- |
|
Horní Litvínov Oberleutensdorf |
4811 (25 mandátů) |
482 (3) |
380 (2) |
1178 (6) |
|
Horní Růžodol (dnes část Liberce) Ober Rosenthal |
1802 (14 mandátů) |
110 (1) |
200 (1) |
2518 (20) |
|
Horní Slavkov Schlaggenwald |
1538 (23 mandátů) |
501 (7) |
39 (0) |
- |
|
Horní Staré Město (dnes část Trutnova) Oberaltstadt |
1787 (23 mandátů) |
346 (4) |
96 (1) |
168 (2) |
|
Horušany (dnes Bystřany) Wisterschan |
1941 (18 mandátů) |
406 (4) |
309 (3) |
534 (5) |
|
Hostinné Arnau |
2285 (24 mandátů) |
239 (3) |
121 (1) |
313 (3) |
|
Hrádek nad Nisou Grottau |
2211 (21 mandátů) |
120 (1) |
494 (5) |
804 (8) |
|
Hradec nad Svitavou Greifendorf |
1548 (27 mandátů) |
162 (1) |
- |
- |
|
Hrádek u Znojma Erdberg |
1252 (29 mandátů) |
49 (1) |
- |
- |
|
Hranice u Aše Rossbach |
2080 (22 mandátů) |
493 (5) |
267 (3) |
- |
|
Hrob Klostergrab |
1613 (22 mandátů) |
150 (2) |
- |
481 (6) |
|
Hrušovany nad Jevišovkou Grusbach |
1190 (22 mandátů) |
58 (1) |
73 (1) |
336 (6) |
|
Chodov Chodau |
2426 (24 mandátů) |
815 (8) |
290 (3) |
107 (1) |
|
Chomutov Komotau |
17 018 (32 mandátů) |
1972 (4) |
969 (2) |
2663 (4) |
|
Chrastava Kratzau |
2211 (21 mandátů) |
120 (1) |
494 (4) |
304 (3) |
|
Jablonec nad Nisou Gablonz an der Neiße |
18 377 (34 mandátů) |
566 (1) |
805 (1) |
3196 (6) |
|
Jablonné v Podještědí Deutsch Gabel |
1416 | - |
48 |
140 |
|
Jáchymov Joachimsthal |
3933 (31 mandátů) |
294 (2) |
119 (1) |
310 (2) |
|
Janov na Nisou Johannesberg |
1298 (22 mandátů) |
270 (5) |
206 (3) |
- |
|
Janovice Johnsdorf |
805 (17 mandátů) |
- |
64 (1) |
- |
|
Jaroslavice Joslowitz |
1263 (27 mandátů) |
90 (2) |
- |
78 (1) |
|
Javorník Jauernig |
1705 (28 mandátů) |
23 (0) |
27 (0) |
81 (2) |
|
Jihlava Iglau |
7413 (15 mandátů) |
252 (0) |
894 (2) |
10 969 (25) součet více českých kandidátek |
|
Jirkov Görkau |
3634 (31 mandátů) |
327 (3) |
160 (1) |
197 (1) |
|
Jiříkov Georgswalde |
4612 (33 mandátů) |
91 (0) |
186 (2) |
160 (1) |
|
Kamenický Šenov Steinschönau |
2364 (24 mandátů) |
250 (3) |
522 (5) |
407 (4) |
|
Kaplice Kaplitz |
1051 (24 mandátů) |
43 (0) |
- |
270 (6) |
|
Karlovy Vary - Rybáře Karlsbad - Fischern |
5627 (27 mandátů) |
938 (5) | 171 (0) | 745 (4) |
|
Kokonín (dnes část Jablonce) Kukan |
1784 (26 mandátů) |
28 |
101 |
148 |
|
Kraslice Graslitz |
7554 (31 mandátů) |
870 (4) | 211 (0) | 250 (1) |
|
Krásná Lípa Schönlinde |
3456 (28 mandátů) |
694 (6) |
165 (1) |
144 (1) |
|
Krásný Studenec Schönborn |
1060 (23 mandátů) |
84 (1) |
257 (6) |
- |
|
Kynšperk Königsberg |
2750 (29 mandátů) |
538 (6) |
146 (1) |
- |
|
Lačnov Mährisch Lotschnau |
946 (22 mandátů) |
88 (3) |
- |
- |
|
Lázně Kynžvart Bad Königswart |
1149 (22 mandátů) |
- |
45 (1) |
69 (1) |
|
Lednice Eisgrub |
1056 (24 mandátů) |
- |
- |
284 (6) |
|
Libavá Liebau |
2130 (24 mandátů) |
400 (5) |
102 (1) |
54 (0) |
|
Liberec Reichenberg |
19 766 (33 mandátů) |
1106 (2) Demokr. Wahlblock |
899 (1) |
3788 (6) |
|
Libina Deutsch Liebau |
2130 |
400 |
102 |
54 |
|
Litoměřice Leitmeritz |
7394 (24 mandátů) |
260 (1) |
226 (0) |
3401 (11) |
|
Loket Elbogen |
1995 (24 mandátů) |
281 (3) |
89 (1) |
146 (2) |
|
Lom Bruch |
1485 (10 mandátů) |
194 (1) |
1487 (11) |
1897 (13) |
|
Lučany nad Nisou Wiesenthal |
2224 (26 mandátů) |
- |
211 (2) |
193 (2) |
|
Loučná nad Desnou Wiesenberg |
1144 (25 mandátů) |
83 (2) |
105 (2) |
- |
|
Luby Schönbach |
1180 (26 mandátů) |
111 (3) |
- |
- |
|
Lučany nad Nisou Wiesenthal |
2224 (26 mandátů) |
- |
211 (2) |
193 (2) |
|
Mimoň Niemes |
3373 (29 mandátů) |
155 (1) |
- |
416 (3) |
|
Mladé Buky Jungbuch |
1727 (18 mandátů) |
849 (9) |
152 (1) |
177 (2) |
|
Modřice Mödritz |
1139 (21 mandátů) |
126 (2) |
- |
377 (7) |
|
Mohelnice Müglitz |
2356 (24 mandátů) |
181 (2) |
- |
381 (4) |
|
Moravská Třebová Mährisch Trübau |
3770 (28 mandátů) |
631 (5) |
97 (0) |
360 (3) |
|
Moravský Beroun Bärn |
1508 (25 mandátů) |
218 (3) |
68 (1) |
63 (1) |
|
Most Brüx |
10 670 (26 mandátů) |
572 (1) |
716 (2) |
5385 (13) |
|
Mšeno na Nisou (dnes část Jablonce) Grünwald |
1905 (22 mandátů) |
41 (-) |
279 (3) |
416 (5) |
|
Nejdek Neudek |
4096 (25 mandátů) |
1261 (8) |
317 (2) |
190 (1) |
|
Nová Bystřice Neubistritz |
1531 (25 mandátů) |
94 (1) |
- |
241 (4) |
|
Nové Město pod Smrkem Neustadt an der Tafelfichte |
2166 (22 mandátů) |
79 (1) |
657 (6) |
137 (1) |
|
Nové Pavlovice (dnes část Liberce) Neu-Paulsdorf |
1373 (26 mandátů) |
43 (1) |
126 (2) |
91 (1) |
|
Novosedlice Weisskirchlitz |
2022 (20 mandátů) |
532 (5) |
159 (1) |
411 (4) |
|
Nový Bor Haida |
1823 (21 mandátů) |
255 (3) |
154 (2) |
397 (4) |
|
Nový Jičín Neutitschein |
5727 (23 mandátů) |
731 (3) |
120 (0) |
2431 (10) |
|
Odry Odrau |
1887 (21 mandátů) |
176 (2) |
527 (5) |
220 (2) |
|
Opava Troppau |
13 833 (29 mandátů) |
679 (2) |
210 (0) |
5327 (11) |
|
Osek Ossegg |
3539 (22 mandátů) |
401 (2) |
430 (3) |
1516 (10) |
|
Ostrov nad Ohří Schlackenwerth |
1638 (24 mandátů) |
247 (4) |
- |
- |
|
Perštejn Pürstein |
1881 (27 mandátů) |
71 (1) |
110 (2) |
- |
|
Podmokly (dnes část Děčína) Bodenbach |
10 133 (29 mandátů) |
2609 (8) |
301 |
2012 (5) |
|
Polubný Polaun |
2559 (24 mandátů) |
109 (1) |
222 (2) |
369 (3) |
|
Poříčí (dnes část Trutnova) Parschnitz |
1846 (24 mandátů) |
194 (3) |
47 (0) |
294 (3) |
|
Postoloprty Postelberg |
1089 (16 mandátů) |
123 (2) |
165 (3) |
? |
|
Proboštov Probstau |
1122 (14 mandátů) |
354 (4) |
130 (1) |
879 (11) |
|
Proseč nad Nisou (dnes část Jablonce) Proschwitz |
1034 (22 mandátů) |
38 (1) |
208 (4) |
133 (3) |
|
Předlice (dnes část Ústí n. Labem) Predlitz |
1499 (17 mandátů) |
389 (4) |
617 (7) |
718 (8) |
|
Rapotín Reitendorf |
1496 (22 mandátů) |
135 (2) |
276 (7) |
141 (2) |
|
Raspenava Raspenau |
1204 (24 mandátů) |
45 (-) |
239 (5) |
49 (1) |
|
Rochlice (dnes část Liberce) Röchlitz |
2352 (21 mandátů) |
157 (1) |
304 (3) |
1209 (11) |
|
Rumburk Rumburg |
5806 (31 mandátů) |
313 (1) |
334 (2) |
412 (2) |
|
Ruprechtice Ruppersdorf |
2579 (25 mandátů) |
67 (0) |
270 (3) |
268 (2) |
|
Rusová Reichsdorf |
1250 (30 mandátů) |
36 (1) |
- |
- |
|
Růžodol I (dnes část Liberce) Rosenthal I |
2008 (22 mandátů) |
55 (-) |
181 (2) |
586 (6) |
|
Rýmařov Römerstadt |
3386 (31 mandátů) |
326 (3) |
104 (1) |
121 (1) |
|
Rýnovice Reinowitz |
1060 (20 mandátů) |
- |
119 (2) |
108 (2) |
|
Řetenice (dnes část Teplic) Settenz |
1359 (18 mandátů) |
288 (4) |
115 (1) |
519 (7) |
|
Sedlnice Sedlnitz |
861 (18 mandátů) |
124 (3) |
- |
91 (2) |
|
Slavonice Zlabings |
1100 (22 mandátů) |
195 (4) |
- |
213 (4) |
|
Spořice Sporitz |
1261 (21 mandátů) |
203 (3) |
63 (1) |
513 (11) |
|
Stará Červená Voda Alt-Rothwasser |
1125 (28 mandátů) |
78 (2) společně DSAP + KSČ |
- |
- |
|
Staré Město (Mährisch) Altstadt |
1320 (27 mandátů) |
60 (1) |
- |
90 (1) |
|
Staré Pavlovice (dnes část Liberce) Alt-Paulsdorf |
1116 (19 mandátů) |
63 (1) |
164 (3) |
82 (1) |
|
Starý Ehrenberk (dnes Staré Krečany) Alt-Ehrenberg |
1421 (27 mandátů) |
98 (2) |
65 (1) |
- |
|
Stonařov Stannern |
546 (13 mandátů) |
- |
- |
220 (5) |
|
Stráž nad Nisou Althabendorf |
1342 (24 mandátů) |
32 (0) |
254 (5) |
67 (1) |
|
Stříbrná Silberbach |
2155 (25 mandátů) |
193 (2) |
236 (3) |
24 (0) |
|
Stříbro Mies |
2508 (28 mandátů) |
377 (4) |
79 (1) |
242 (3) |
|
Svatava Zwodau |
2127 (23 mandátů) |
200 (2) |
114 (1) |
320 (4) |
|
Svitavy Zwittau |
5779 (29 mandátů) |
695 (3) |
62 (0) |
710 (4) |
|
Šatov Schattau |
865 (22 mandátů) |
- |
- |
299 (8) |
|
Šluknov Schluckenau |
3329 (33 mandátů) |
202 (2) |
- |
155 (1) |
|
Šternberk Sternberg |
6266 (27 mandátů) |
1277 (6) |
148 (0) |
706 (3) |
|
Šumperk Mährisch Schönberg |
7940 (30 mandátů) |
492 (1) |
58 (0) |
1228 (5) |
|
Tachov Tachau |
3694 (31 mandátů) |
425 (3) |
58 (0) |
236 (2) |
|
Tanvald Tannwald |
1634 (17 mandátů) |
68 (0) |
285 (3) |
975 (10) |
|
Teplice-Šanov Teplitz-Schönau |
13 932 (29 mandátů) |
1408 (3) |
644 (1) |
4551 (9) |
|
Trmice Türmitz |
2797 (20 mandátů) |
674 (5) |
429 (3) |
1227 (8) |
|
Trnovany (dnes část Teplic) Turn bei Teplitz |
6657 (23 mandátů) |
966 (3) |
550 (2) |
2482 (8) |
|
Trutnov Trautenau |
7263 (26 mandátů) |
708 (3) |
96 (0) |
2065 (7) |
|
Uničov Mährisch Neustadt |
2394 (25 mandátů) |
179 (2) |
16 (0) |
371 (3) |
|
Ústí nad Labem Aussig |
19 874 (29 mandátů) |
3032 (4) |
1338 (2) |
4471 (7) |
|
Valtice Feldsberg |
1326 (22 mandátů) |
- |
- |
522 (8) |
|
Varnsdorf Warnsdorf |
11 700 (33 mandátů) |
1500 (4) |
1120 (3) |
827 (2) |
|
Vehedice Weheditz |
1347 (22 mandátů) |
301 (5) |
63 (1) |
- |
|
Vejprty Weipert |
6549 (31 mandátů) |
253 (1) |
574 (3) |
205 (1) |
|
Velké Losiny Gross Ullersdorf |
1328 (25 mandátů) |
183 (3) |
55 (1) |
54 (1) |
|
Vidnava Weidenau |
1139 (28 mandátů) |
46 (1) |
- |
73 (1) |
|
Vlasatice Wostitz |
990 (22 mandátů) |
39 (1) |
- |
47 (1) |
|
Vranov nad Dyjí Frain |
534 (17 mandátů) |
27 (0) |
- |
199 (7) |
|
Vratislavice nad Nisou (dnes část Liberce) Maffersdorf |
3694 (28 mandátů) |
128 (1) |
544 (4) |
309 (2) |
|
Vrbno pod Pradědem Würbenthal |
2050 (25 mandátů) |
334 (4) |
52 (0) |
92 (1) |
|
Vrchlabí Hohenelbe |
3671 (29 mandátů) |
137 (1) |
105 (0) |
761 (6) |
|
Vyšší Brod Hohenfurth |
1027 (27 mandátů) |
53 (1) |
- |
91 (2) |
|
Žacléř Schatzlar |
1357 (18 mandátů) |
312 (4) |
231 (3) |
399 (5) |
|
Žatec Saaz |
9038 (27 mandátů) |
941 (3) |
364 (1) |
1812 (5) |
|
Žilina (dnes část Nového Jičína) Söhle |
983 |
221 |
- |
- |
|
Žlutice Luditz |
1049 (26 mandátů) |
62 (1) |
- |
102 (3) |
|
Zdroj: Morgenpost, Lidové noviny, Polední list, Venkov, Neues Tagblatt für Schlesien und Nordmähren, Volksfreund, Znaimer Wochenblatt, Gablonzer Tagblatt, Die Zeit |
||||
Co se týká vývoje členstva SHF/SdP, počet členů vzrostl po úspěšných volbách v roce 1935 a dramaticky pak zejména po anšlusu Rakouska:
|
|
počet členů |
|
leden 1935 |
107 785 |
| červenec 1935 | 371 315 |
| leden 1938 |
541 681 |
|
únor 1938 |
559 614 |
| březen 1938 |
770 101 |
|
duben 1938 |
1 047 178 |
|
květen 1938 |
1 320 193 |
|
červen 1938 |
1 349 180 |
V roce 1938 šlo o nejmasovější stranu v předválečném Československu. Po německé NSDAP a italské fašistické straně byla SdP třetí nejsilnější fašisticky či nacisticky orientovanou stranou v Evropě. Konrad Henlein dne 24. dubna 1938 na karlovarském sjezdu SdP požadoval možnost svobodného přihlášení se k „německému světovému názoru“. Jak uvedl:
„V nacionálním socialismu nachází každý Němec realizaci koncepce svého života a morálky. Sudetoněmecká komunita nemůže zůstat a nezůstane stranou filozofie, kterou dnes všichni Němci na světě s takovou radostí vyznávají.“
Sjezd SdP v Karlových Varech 24. dubna 1938, kde se strana
přihlásila k „německému světovému názoru“
(Foto: Karlsbads Heimkehr ins Reich, Karlsbad 1941)
Sloučení s NSDAP
Po vyvolání povstání v pohraničí byla činnost SdP 16. září 1938 v ČSR úředně zastavena. Po odstoupení pohraničí Německu pak 5. listopadu 1938 vplynula do řad NSDAP, do které bylo přijato zhruba 520 tisíc sudetských Němců (ti, co do SdP vstoupili až po anšlusu Rakouska, nebyli automaticky do NSDAP přijati). Sudetoněmecká župa měla v poměru k počtu obyvatel nejvyšší počet členů NSDAP v Německé říši.
Dne 4. prosince 1938 se v nově zřízené Sudetské župě (Reichsgau Sudetenland) konaly již totalitní doplňovací volby do Říšského sněmu, ve kterých kandidátka NSDAP získala 98,9 % (předvolební leták 1, předvolební leták 2, volební lístek).
Konrad Henlein (jmenovaný říšským komisařem pro sudetoněmecké území) s Adolfem Hitlerem při jeho návštěvě „osvobozeného území“ v říjnu 1938
(Foto: Befreites Sudetenland, Stuttgart 1939)
Konrad Henlein ve Vídni 4. března 1941 ve svém projevu zpětně hodnotil činnost Sudetoněmecké strany v ČSR následovně:
„Během několika let se sudetským Němcům podařilo ohrozit vnitřní stabilitu Československa tak zásadně a rozrušit jeho vnitřní poměry tak dokonale, že bylo zralé pro likvidaci. To vše se mohlo stát jen díky tomu, že celé sudetské Němectvo se stalo nacionálněsocialistickým... Historie vynese jednoho dne svůj soud: Sudetští Němci vykonali věrně svou povinnost.“
- Home
- > Dotazy a odpovědi
- > Československo, Mnichov, protektorát, odboj
- > Volby a Sudetoněmecká strana
Přebírání a další publikace materiálů z webu Fronta.cz - druhá světová válka je bez předchozího písemného souhlasu autorů zakázáno.