Volby 1946 - vítězství KSČ a odsun Němců
Dotaz: Volby 1946 - vítězství KSČ a odsun Němců
Tazatel: karel p. | Datum: 10. 1. 2010
Asi to sem nepatří, ale říká se, že komunisté ve volbách v roce 1946 vyhráli nejvíce v oblastech, odkud byli odsunuti Němci? Dá se to potvrdit nebo vyvrátit?
Autor: Vojtěch Šír
| Datum: 5. 4. 2010
Ano, Komunistická strana Československa (KSČ) v parlamentních volbách na konci května 1946 dosáhla skutečně nejlepších výsledků v okresech původně osídlených převážně německým obyvatelstvem.
Poměrně jasně je to vidět na srovnání prvorepublikové národnostní mapy s mapou zachycující volební výsledky KSČ v květnu 1946 v jednotlivých okresech:
Národnostní mapa českých zemí podle sčítání lidu z roku 1930
Výsledky KSČ v jednotlivých okresech v květnu 1946
Jak je z mapy vidět, KSČ dosáhla nejlepších výsledků v celých severozápadních Čechách, v části severní Moravy a Slezska a několika okresech na jihu Čech a Moravy. Tedy v oblastech původně osídlených sudetskými Němci. V historicky čistě českých oblastech dosáhla nadprůměrného výsledku v části středních Čech - zejména na průmyslovém „rudém“ Kladensku, kde měla vynikající výsledky již za první republiky.
Zároveň je ale třeba dodat, že i v ostatních českých a moravských okresech se výsledek KSČ pohyboval mezi 25-45 %, což bylo ve většině případů více než u konkurenčních stran. Nejhoršího výsledku KSČ dosáhla v okrese Hlučín (pouze 13,26 %), nejlepšího pak v okrese Tachov (70,45 %).
V Čechách dosáhl celkově výsledek KSČ 43,25 % (v samotné Praze jen 36 %), zatímco v zemi Moravskoslezské 34,46 %. Na Moravě s tradičně vyšší mírou religiozity byla pro KSČ velkým soupeřem Československá strana lidová (ČSL), která dokonce ve Zlínském volebním kraji jako v jediném kraji v českých zemích KSČ porazila (30,9 % pro KSČ oproti 36,37 % pro lidovce). V samotném okrese Zlín a ve městě Zlín ale přitom komunisté zvítězili před národními socialisty. ČSL byla výrazně venkovskou stranou, ve větších moravských městech se jí moc nedařilo. Lidovci na Moravě vyhráli i v posledních parlamentních volbách za první republiky v roce 1935 před Sudetoněmeckou stranou (SdP), v Čechách byla první SdP před čs. sociální demokracií.
Mapa volebních výsledků lidovců je v podstatě inverzní k výsledkům KSČ:
(odstíny neodpovídají mapě KSČ, u každé mapy se používá jiná stupnice)
Mapa výsledků Československé strany národně socialistické (ČSNS) pak ukazuje, že největší podporu měla tato strana ve středních a východních Čechách, na Moravě a ve Slezsku pak ve statutárních městech Brně, Olomouci a Opavě. Národní socialisté byli výrazně městskou stranou, ve venkovských obvodech byly jejich výsledky slabší.
V Brně a Opavě se jim dokonce podařilo nad komunisty zvítězit, v Opavě byla KSČ až třetí ještě za lidovci (v Brně nár. soc. vyhráli i v roce 1935). V Olomouci jim vítězství uniklo jen o pouhých 495 hlasů - 11 662 pro KSČ, 11 167 pro národní socialisty. V Praze a Plzni národní socialisté s KSČ prohráli jen poměrně malým rozdílem - v Praze 240 111 hlasů pro KSČ, 221 836 pro národní socialisty; v Plzni 32 915 hlasů pro KSČ, 27 986 pro národní socialisty (v roce 1935 v Praze vyhrálo Národní sjednocení).
Výsledky Československé sociálně demokratické strany ukazují poměrně rovnoměrně rozloženou podporu, zvýšenou pak v části západních a severních Čech, na střední Moravě a na Ostravsku (tady vyhráli i v roce 1935):
Proč KSČ dosáhla nejlepších výsledků v okresech, odkud byli odsunuti Němci? V těchto okresech byla po odsunu zcela jiná sociální struktura než ve vnitrozemí. Původní německé obyvatelstvo bylo zbaveno volebního práva a odsunuto. Nové přistěhované obyvatelstvo bylo výrazně mladší, s vyšším podílem mužů a jiná byla i struktura společnosti podle vzdělanosti a podle povolání než ve vnitrozemských okresech. Roli hrála samozřejmě i jistá zavázanost za nově nabytý majetek.
V poválečných letech bylo do pohraničí nastěhováno celkem 1,8 milionu nových osadníků, většinou nemajetných, kterým byla přidělena konfiskovaná půda. Místopředseda vlády a předseda KSČ Klement Gottwald se k tomu vyjádřil např. v projevu ve Znojmě 17. března 1946:
Vyjádřil se i k podpoře živnostenského stavu v pohraničí:
V projevu na VIII. řádném sjezdu KSČ 29. března 1946 Gottwald připomenul:
Ke KSČ přešla i část voličů, kteří v době první republiky volili agrárníky. Komunistický ministr zemědělství Julius Ďuriš se k těmto voličům hlásil, např. 1. července 1945 na manifestaci na bělohorské pláni:
Srovnání výsledků českých stran ve volbách do poslanecké sněmovny v českých zemích v roce 1935 a 1946:
Výsledky KSČ ve volbách v roce 1935 ukazují, že strana dosahovala před válkou lepších výsledků na Slovensku a na Podkarpatské Rusi než v českých zemích:
Zatímco počet hlasů pro sociální demokracii zůstal po válce v podstatě stejný jako v posledních parlamentních volbách za první republiky, národní socialisté a lidovci počet hlasů zdvojnásobili a komunisté dokonce zčtyřnásobili. Roli hrálo i zvýšení počtu voličů - v roce 1946 mohli volit občané již od 18. roku věku (za první republiky až od 21 let), což přidalo asi půl milionu nových prvovoličů. Na rozdíl od první republiky mohli volit také příslušníci armády a Sboru národní bezpečnosti.
Počet členů KSČ na jaře 1946 dosáhl jednoho milionu, ČSNS měla asi 580 tisíc členů, soc. dem. 380 tisíc a lidovci 370 tisíc.
Vítězné strany v jednotlivých okresech ve volbách v květnu 1946:
Na Slovensku, kde k tak rozsáhlým přesunům obyvatel nedošlo, byla podpora Komunistické strany Slovenska rozložena více rovnoměrně včetně jižních oblastí obývaných Maďary. Výrazně vyšší byla pouze v některých okresech na středním Slovensku a znatelně nižší na východě:
Mapa volebních výsledků Komunistické strany Slovenska
Podle tvrzení některých dobových politiků mělo volby ovlivnit i to, že části voličů bylo volební právo odebráno pro provinění na základě tzv. malého dekretu. Zejména v Praze si národní socialisté, když tady s komunisty prohráli o osmnáct tisíc hlasů, stěžovali na na údajné obeslání dvaceti tisíc Pražanů těsně před volbami. Ve skutečnosti bylo takto zbaveno volebního práva v celých Čechách jen 20 027 lidí; do tohoto čísla spadají také osoby právoplatně odsouzené, zbavené svéprávnosti a osoby, jimž nebylo přiznáno, resp. vráceno čs. občanství. V zemi moravskoslezské bylo volebního práva zbaveno 11 475 lidí. Výsledky to tedy mohlo ovlivnit jen zcela marginálně.
Prokop Drtina si na jednání výkonného výboru ČSNS úspěch komunistů vysvětloval následovně:
Celkem v českých zemích nevolilo 339 926 lidí, z toho v Čechách 226 319 a v Zemi moravskoslezské 113 607 lidí:
Bílé lístky ve volbách výraznou roli nehrály, v českých zemích tvořily pouze 0,35 procent hlasů.
Celkové volební výsledky:
Výsledky podle volebních krajů:
Výsledky v některých městech:
Předvolební leták KSČ
Poměrně jasně je to vidět na srovnání prvorepublikové národnostní mapy s mapou zachycující volební výsledky KSČ v květnu 1946 v jednotlivých okresech:
Národnostní mapa českých zemí podle sčítání lidu z roku 1930
Výsledky KSČ v jednotlivých okresech v květnu 1946
Zároveň je ale třeba dodat, že i v ostatních českých a moravských okresech se výsledek KSČ pohyboval mezi 25-45 %, což bylo ve většině případů více než u konkurenčních stran. Nejhoršího výsledku KSČ dosáhla v okrese Hlučín (pouze 13,26 %), nejlepšího pak v okrese Tachov (70,45 %).
V Čechách dosáhl celkově výsledek KSČ 43,25 % (v samotné Praze jen 36 %), zatímco v zemi Moravskoslezské 34,46 %. Na Moravě s tradičně vyšší mírou religiozity byla pro KSČ velkým soupeřem Československá strana lidová (ČSL), která dokonce ve Zlínském volebním kraji jako v jediném kraji v českých zemích KSČ porazila (30,9 % pro KSČ oproti 36,37 % pro lidovce). V samotném okrese Zlín a ve městě Zlín ale přitom komunisté zvítězili před národními socialisty. ČSL byla výrazně venkovskou stranou, ve větších moravských městech se jí moc nedařilo. Lidovci na Moravě vyhráli i v posledních parlamentních volbách za první republiky v roce 1935 před Sudetoněmeckou stranou (SdP), v Čechách byla první SdP před čs. sociální demokracií.
Mapa volebních výsledků lidovců je v podstatě inverzní k výsledkům KSČ:
(odstíny neodpovídají mapě KSČ, u každé mapy se používá jiná stupnice)
Mapa výsledků Československé strany národně socialistické (ČSNS) pak ukazuje, že největší podporu měla tato strana ve středních a východních Čechách, na Moravě a ve Slezsku pak ve statutárních městech Brně, Olomouci a Opavě. Národní socialisté byli výrazně městskou stranou, ve venkovských obvodech byly jejich výsledky slabší.
V Brně a Opavě se jim dokonce podařilo nad komunisty zvítězit, v Opavě byla KSČ až třetí ještě za lidovci (v Brně nár. soc. vyhráli i v roce 1935). V Olomouci jim vítězství uniklo jen o pouhých 495 hlasů - 11 662 pro KSČ, 11 167 pro národní socialisty. V Praze a Plzni národní socialisté s KSČ prohráli jen poměrně malým rozdílem - v Praze 240 111 hlasů pro KSČ, 221 836 pro národní socialisty; v Plzni 32 915 hlasů pro KSČ, 27 986 pro národní socialisty (v roce 1935 v Praze vyhrálo Národní sjednocení).
Výsledky Československé sociálně demokratické strany ukazují poměrně rovnoměrně rozloženou podporu, zvýšenou pak v části západních a severních Čech, na střední Moravě a na Ostravsku (tady vyhráli i v roce 1935):
Proč KSČ dosáhla nejlepších výsledků v okresech, odkud byli odsunuti Němci? V těchto okresech byla po odsunu zcela jiná sociální struktura než ve vnitrozemí. Původní německé obyvatelstvo bylo zbaveno volebního práva a odsunuto. Nové přistěhované obyvatelstvo bylo výrazně mladší, s vyšším podílem mužů a jiná byla i struktura společnosti podle vzdělanosti a podle povolání než ve vnitrozemských okresech. Roli hrála samozřejmě i jistá zavázanost za nově nabytý majetek.
V poválečných letech bylo do pohraničí nastěhováno celkem 1,8 milionu nových osadníků, většinou nemajetných, kterým byla přidělena konfiskovaná půda. Místopředseda vlády a předseda KSČ Klement Gottwald se k tomu vyjádřil např. v projevu ve Znojmě 17. března 1946:
Hned od počátku jsme odmítli pokus provést osídlení pohraničí tak, aby noví zemědělci byli hned finančně zatíženi a byli nuceni platit vysoké ceny. Prosadili jsme, že budou za tuto půdu platit hodnotou, rovnající se jedno- až dvouročnímu výnosu této půdy… Ve zvláštních případech bude přidělována do vlastnictví i zdarma. Byly hlasy, které se vyslovovaly pro vyšší úplatu. Odmítli jsme je s poukazem na to, že osídlit pohraničí českými lidmi je zájmem státu a národa…
Prosadili jsme, že držitelům usedlostí, majícím na to nárok a schopnosti, bude usedlost, půda a živý i mrtvý inventář přidělen natrvalo do vlastnictví… V příštích týdnech a měsících bude uděleno asi 120 000 dekretů českým zemědělcům, podle kterých jim budou usedlosti a půda přiděleny do plného vlastnictví… Do pohraničí nešli žádní boháči, nýbrž lidé nemajetní, a proto budou dávek z majetku a z přírůstku majetku ušetřeni… Proto se také reakce vzteká. Vidí 120 000 českých zemědělských usedlostí, které by velmi ráda zabrala sama… Je proto pochopitelné, že ze zášti pomlouvají.
S tím také souvisí otázka „zlatokopů“. Před několika dny bylo v Praze mluveno o volbách a pravděpodobných výsledcích. Při rozhovoru padla poznámka: „Po volbách se uvidí, která strana poslala do pohraničí nejvíce zlatokopů“. Velmi ostře jsme odmítli tuto drzou urážku našich hraničářů. Zlatokopy do pohraničí neposílala vůbec žádná politická strana… Ale i když připustíme, že byly a částečně jsou zlatokopecké jevy, pak si jen představme, jak by asi tito zlatokopové vypadali za éry agrárnické. Ne s batohy a kufříky - o banky, velkostatky a továrny by se pánové dělili!
Prosadili jsme, že držitelům usedlostí, majícím na to nárok a schopnosti, bude usedlost, půda a živý i mrtvý inventář přidělen natrvalo do vlastnictví… V příštích týdnech a měsících bude uděleno asi 120 000 dekretů českým zemědělcům, podle kterých jim budou usedlosti a půda přiděleny do plného vlastnictví… Do pohraničí nešli žádní boháči, nýbrž lidé nemajetní, a proto budou dávek z majetku a z přírůstku majetku ušetřeni… Proto se také reakce vzteká. Vidí 120 000 českých zemědělských usedlostí, které by velmi ráda zabrala sama… Je proto pochopitelné, že ze zášti pomlouvají.
S tím také souvisí otázka „zlatokopů“. Před několika dny bylo v Praze mluveno o volbách a pravděpodobných výsledcích. Při rozhovoru padla poznámka: „Po volbách se uvidí, která strana poslala do pohraničí nejvíce zlatokopů“. Velmi ostře jsme odmítli tuto drzou urážku našich hraničářů. Zlatokopy do pohraničí neposílala vůbec žádná politická strana… Ale i když připustíme, že byly a částečně jsou zlatokopecké jevy, pak si jen představme, jak by asi tito zlatokopové vypadali za éry agrárnické. Ne s batohy a kufříky - o banky, velkostatky a továrny by se pánové dělili!
Vyjádřil se i k podpoře živnostenského stavu v pohraničí:
Podobně jako při osidlování zemědělských usedlostí chceme podpořit naše osidlování z řad drobného řemeslnictva a živnostníků. Také v tomto oboru budou předány osidlovacím úřadem desítky a desítky tisíců dekretů národním správcům živností všeho druhu. I tímto příkladem jest dokázáno, že není pravda, že dnešní vláda a zejména komunisté nepřejí drobnému živnostníku. Opak je pravda. Právě my dopomáháme českým živnostníkům k nové existenci, zatímco za prvé republiky byli přiváděni na buben Živnostenskou bankou a kartely.
V projevu na VIII. řádném sjezdu KSČ 29. března 1946 Gottwald připomenul:
Běželo především o to, vyřadit z politického života v osvobozené republice politickou reprezentaci zrádcovských klik; v českých zemích stranu agrární a národně sjednocenou a její politické odnože… Pro tyto strany nejenže nebylo a nemohlo být místo ve vládě Národní fronty Čechů a Slováků, pro ně nebylo a nemohlo být místo ani ve veřejném politickém životě osvobozené republiky. Proto byly tyto strany zakázány, resp. jejich obnova nebyla připuštěna, přičemž řadovým stoupencům, pokud se nekompromitovali spoluprací s nepřítelem, byla dána možnost politického a tvůrčího uplatnění se ve stranách Národní fronty…
Ke KSČ přešla i část voličů, kteří v době první republiky volili agrárníky. Komunistický ministr zemědělství Julius Ďuriš se k těmto voličům hlásil, např. 1. července 1945 na manifestaci na bělohorské pláni:
Minulou neděli při rozdělení Beranova zbytkového velkostatku jsem jasně řekl, že diferencujeme mezi poctivými členy bývalé agrární strany a touto velkostatkářskou stranou a jejími reakčními vůdci. Nespojujeme poctivé české zemědělce bývalé agrární strany s jejími Berany, Machníky a Hrubými. Ale nespojují se s touto stranou a s těmito zrádci ani poctiví členové bývalé agrární strany.
Srovnání výsledků českých stran ve volbách do poslanecké sněmovny v českých zemích v roce 1935 a 1946:
|
Volby |
České země |
Čechy |
Morava a Slezsko |
Agrárníci |
1935 |
829 145 |
541 578 |
287 567 |
1946 |
- |
- |
- |
|
Čs. soc. dem. |
1935 |
818 667 |
549 578 |
269 089 |
1946 |
855 771 |
533 374 |
322 397 |
|
Čs. nár. soc. |
1935 |
692 675 |
494 478 |
198 197 |
1946 |
1 298 917 |
898 250 |
400 667 |
|
Lidovci |
1935 |
570 962 |
255 395 |
315 567 |
1946 |
1 110 920 |
580 107 |
530 813 |
|
KSČ |
1935 |
559 358 |
384 786 |
174 574 |
1946 |
2 205 658 |
1 541 826 |
663 832 |
|
Národní sjednocení |
1935 |
403 891 |
325 916 |
77 975 |
1946 |
- |
- |
- |
|
Živnostníci |
1935 |
347 376 |
274 673 |
122 703 |
1946 |
- | - | - | |
Národní obec fašistická |
1935 |
134 824 |
87 387 |
47 347 |
1946 |
- |
- |
- |
Výsledky KSČ ve volbách v roce 1935 ukazují, že strana dosahovala před válkou lepších výsledků na Slovensku a na Podkarpatské Rusi než v českých zemích:
Počet členů KSČ na jaře 1946 dosáhl jednoho milionu, ČSNS měla asi 580 tisíc členů, soc. dem. 380 tisíc a lidovci 370 tisíc.
Vítězné strany v jednotlivých okresech ve volbách v květnu 1946:
Na Slovensku, kde k tak rozsáhlým přesunům obyvatel nedošlo, byla podpora Komunistické strany Slovenska rozložena více rovnoměrně včetně jižních oblastí obývaných Maďary. Výrazně vyšší byla pouze v některých okresech na středním Slovensku a znatelně nižší na východě:
Mapa volebních výsledků Komunistické strany Slovenska
Podle tvrzení některých dobových politiků mělo volby ovlivnit i to, že části voličů bylo volební právo odebráno pro provinění na základě tzv. malého dekretu. Zejména v Praze si národní socialisté, když tady s komunisty prohráli o osmnáct tisíc hlasů, stěžovali na na údajné obeslání dvaceti tisíc Pražanů těsně před volbami. Ve skutečnosti bylo takto zbaveno volebního práva v celých Čechách jen 20 027 lidí; do tohoto čísla spadají také osoby právoplatně odsouzené, zbavené svéprávnosti a osoby, jimž nebylo přiznáno, resp. vráceno čs. občanství. V zemi moravskoslezské bylo volebního práva zbaveno 11 475 lidí. Výsledky to tedy mohlo ovlivnit jen zcela marginálně.
Prokop Drtina si na jednání výkonného výboru ČSNS úspěch komunistů vysvětloval následovně:
Komunisté přicházeli [z emigrace] jako strana, která si byla jista svou pozicí, která měla přesný podrobný plán, na němž pracovala celou dobu války, ale měla také za sebou po celou dobu války soustavnou práci…
Svět jde doleva a jde silně doleva jako po každé válce… Žádnou prací jsme nemohli dohonit tento předskok, který komunisté měli v této tendenci doby, v tom, že svět jde doleva…
[Komunistická strana] byla jedinou stranou, která nebyla vládní stranou v první republice. To byla zřejmá výhoda. My všichni jsme byli zatíženi… Naproti tomu komunisté měli tu výhodu neviny za vládní práci a za všechny chyby, nedostatky, omyly a také pověry, které o tom panovaly ve veřejnosti po roce 1938, když se stát a režim zhroutily. Oni mohli dokazovat, že všechno nedobré, co na první republice potírali, bylo způsobeno druhými… To je také důvod, sestry a bratři, proč komunisté nám vnutili tento stranický systém, který dnes máme. Vždyť my jsme jej nechtěli!
To, co bylo z jejich požadavků uskutečněno ve vládě v prvním roce budování nového státu, bylo zase vyhlašováno jen jako jejich úspěch…
Dále měl vliv nesporně malý retribuční dekret i důsledky, které se z toho provedly. To nás připravilo o pár tisíc hlasů, o tom není pochyb, v samé Praze nejspíše o pár desítek tisíc hlasů, které byly rozhodující proto, abychom byli stranou první…
My jsme si, sestry a bratři, říkali, že tyto volby rozhodne vesnice a právem tam byla ta neznámá, především na vesnicích, na venkově. A vesnice rozhodla pro komunisty. Ale ne jednoznačně… Sestry a bratři, to, že nás venkov zklamal, vždyť to má příčinu ne v Moskvě a v Košicích, ale v první republice a ve Švehlovi a v celé té činnosti agrarismu. Fakt, že je tato strana [agrární] rozbita, že je to její definitivní konec, je kladem pro celou republiku a pro její budoucí vývoj. Tím se nechci dotknout žádného příslušníka bývalé strany agrární, ale já konstatuji, jak to byl pochybený systém.
Svět jde doleva a jde silně doleva jako po každé válce… Žádnou prací jsme nemohli dohonit tento předskok, který komunisté měli v této tendenci doby, v tom, že svět jde doleva…
[Komunistická strana] byla jedinou stranou, která nebyla vládní stranou v první republice. To byla zřejmá výhoda. My všichni jsme byli zatíženi… Naproti tomu komunisté měli tu výhodu neviny za vládní práci a za všechny chyby, nedostatky, omyly a také pověry, které o tom panovaly ve veřejnosti po roce 1938, když se stát a režim zhroutily. Oni mohli dokazovat, že všechno nedobré, co na první republice potírali, bylo způsobeno druhými… To je také důvod, sestry a bratři, proč komunisté nám vnutili tento stranický systém, který dnes máme. Vždyť my jsme jej nechtěli!
To, co bylo z jejich požadavků uskutečněno ve vládě v prvním roce budování nového státu, bylo zase vyhlašováno jen jako jejich úspěch…
Dále měl vliv nesporně malý retribuční dekret i důsledky, které se z toho provedly. To nás připravilo o pár tisíc hlasů, o tom není pochyb, v samé Praze nejspíše o pár desítek tisíc hlasů, které byly rozhodující proto, abychom byli stranou první…
My jsme si, sestry a bratři, říkali, že tyto volby rozhodne vesnice a právem tam byla ta neznámá, především na vesnicích, na venkově. A vesnice rozhodla pro komunisty. Ale ne jednoznačně… Sestry a bratři, to, že nás venkov zklamal, vždyť to má příčinu ne v Moskvě a v Košicích, ale v první republice a ve Švehlovi a v celé té činnosti agrarismu. Fakt, že je tato strana [agrární] rozbita, že je to její definitivní konec, je kladem pro celou republiku a pro její budoucí vývoj. Tím se nechci dotknout žádného příslušníka bývalé strany agrární, ale já konstatuji, jak to byl pochybený systém.
Celkem v českých zemích nevolilo 339 926 lidí, z toho v Čechách 226 319 a v Zemi moravskoslezské 113 607 lidí:
Volební kraj |
Vol. listiny |
Skutečně volilo |
Nevolilo |
Praha |
715 539 |
666 194 |
49 345 |
Kladno |
252 609 |
237 041 |
15 568 |
Mladá Boleslav |
226 930 |
215 186 |
11 744 |
Praha-venkov |
328 720 |
310 252 |
18 468 |
Karlovy Vary |
81 457 |
84 307 |
|
Ústí nad Labem |
258 396 |
244 114 |
14 282 |
Liberec |
221 614 |
207 194 |
14 420 |
Hradec Králové |
333 654 |
314 891 |
18 763 |
Pardubice |
278 403 |
263 039 |
15 364 |
Havlíčkův Brod |
233 294 |
215 933 |
17 361 |
Tábor |
198 218 |
183 859 |
14 359 |
České Budějovice |
282 782 |
266 299 |
16 483 |
Jihlava |
231 579 |
218 134 |
13 455 |
Brno |
543 119 |
516 092 |
27 027 |
Olomouc |
415 824 |
397 371 |
18 453 |
Zlín |
306 718 |
279 129 |
27 589 |
Moravská Ostrava |
429 956 |
399 956 |
30 000 |
Opava |
122 593 |
115 500 |
7093 |
Bílé lístky ve volbách výraznou roli nehrály, v českých zemích tvořily pouze 0,35 procent hlasů.
Celkové volební výsledky:
České země |
||
KSČ |
2 205 658 |
40,17% |
Národní socialisté |
1 298 917 |
23,66% |
Lidovci |
1 110 920 |
20,23% |
Sociální demokracie |
855 771 |
15,59% |
Bílé lístky |
19 430 |
0,35% |
Čechy |
||
KSČ |
1 541 826 |
43,25% |
Národní socialisté |
898 250 |
25,20% |
Lidovci |
580 107 |
16,27% |
Sociální demokracie |
533 374 |
14,96% |
Morava a Slezsko |
||
KSČ |
663 832 |
34,46% |
Lidovci |
530 813 |
27,56% |
Národní socialisté |
400 667 |
20,80% |
Sociální demokracie |
322 397 |
16,74% |
Slovensko |
||
Demokratická strana |
988 275 |
61,43% |
KSS |
490 257 |
30,48% |
Strana slobody |
67 575 |
4,20% |
Strana práce |
49 983 |
3,11% |
Bílé lístky |
12 625 |
0,79% |
Výsledky podle volebních krajů:
Volební kraj |
komunisté |
lidovci |
soc. dem. |
nár. soc. |
Hl. m. Praha |
240 111 |
105 565 |
96 904 |
221 836 |
Kladno |
127 005 |
20 696 |
34 792 |
54 124 |
Mladá Boleslav |
94 145 |
30 511 |
26 668 |
63 278 |
Praha-venkov-jih |
146 044 |
42 231 |
44 770 |
76 516 |
Plzeň |
159 775 |
50 167 |
66 635 |
78 496 |
Karlovy Vary |
44 048 |
6179 |
14 260 |
19 426 |
Ústí nad Labem |
137 905 |
10 666 |
46 554 |
48 000 |
Liberec |
100 116 |
22 058 |
31 922 |
52 190 |
Hradec Králové |
124 298 |
61 165 |
47 108 |
81 254 |
Pardubice |
94 031 |
63 606 |
46 774 |
57 786 |
Havlíčkův Brod |
89 255 |
52 043 |
27 121 |
46 922 |
Tábor |
73 070 |
50 202 |
17 964 |
42 030 |
České Budějovice |
112 023 |
65 023 |
31 992 |
56 392 |
Jihlava |
84 286 |
69 872 |
25 757 |
37 382 |
Brno |
174 518 |
138 415 |
74 223 | 128 248 |
Olomouc |
128 852 |
110 596 |
73 038 |
83 525 |
Zlín |
86 266 |
101 517 |
39 761 | 50 726 |
Moravská Ostrava | 151 668 | 79 789 | 86 255 | 78 968 |
Opava | 38 242 |
30 604 |
23 363 | 22 818 |
Výsledky v některých městech:
|
komunisté |
lidovci |
soc. dem. |
nár. soc. |
Brno |
58 620 |
33 412 |
28 228 |
60 385 |
Hradec Králové |
13 588 |
5253 |
7165 |
11 382 |
Chomutov |
6451 |
629 |
2343 |
2436 |
Karlovy Vary |
2680 |
974 |
1451 |
2612 |
Kladno |
6319 |
1278 |
2068 |
3513 |
Klatovy |
3022 |
1567 |
1658 |
3254 |
Kroměříž |
3480 |
3275 |
1577 |
3324 |
Liberec |
10 325 |
2023 |
5669 |
7163 |
Moravská Ostrava |
47 357 |
13 694 |
23 586 |
24 793 |
Olomouc |
11 662 |
7854 |
8278 |
11 167 |
Opava |
3278 |
3948 |
2432 |
4700 |
Plzeň |
32 915 |
9399 |
16 502 |
27 986 |
Praha |
240 111 |
105 565 |
96 904 |
221 836 |
Prostějov |
4819 |
2090 |
1060 | 2531 |
Rakovník |
3945 |
497 |
1284 |
2573 |
Teplice |
4309 |
956 |
2605 |
2703 |
Třebíč |
5694 | 2875 |
1372 |
2950 |
Vyškov |
2399 |
2090 |
1060 |
2531 |
Zlín |
10 325 |
3638 |
3855 |
9260 |
Znojmo |
4343 |
2000 |
2603 |
3178 |
Předvolební leták KSČ
- Home
- > Dotazy a odpovědi
- > Československo, Mnichov, protektorát, odboj
- > Volby 1946 - vítězství KSČ a odsun ...
Přebírání a další publikace materiálů z webu Fronta.cz - druhá světová válka je bez předchozího písemného souhlasu autorů zakázáno.