Žádali Němci Japonce o pomoc?
Dotaz: Žádali Němci Japonce o pomoc?
Tazatel: Michal Bock | Datum: 17. 8. 2011
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jestli Němci žádali Japonce o ofenzivu z Dálného východu. Je mi známo,že v Mandžusku byla početná Kvantungská armáda v počtu milionu vojáků. Převelením divizí ze Sibiře a Dálného východu pak zastavil SSSR německý postup na Moskvu a následnou ofenzivou zatlačil Wehrmacht za hranice moskevské oblasti. Děkuju předem za odpověď.
Autor: Jiří Kříž
| Datum: 30. 8. 2011
Aby bylo zájemci o tyto problémy jasno v německo-japonských smluvních vztazích, je třeba uvést několik základních faktů:
- Tzv. Osa Berlín - Řím, později Berlín - Řím - Tokio, vznikla podle německo-italské smlouvy v říjnu 1936, ke které se do konce roku přidalo i Japonsko.
- Pakt proti Kominterně, jehož členy byly Japonsko a Německo od 25. listopadu 1936, Itálie od roku 1937, loutkový stát Man-čou-kuo a Španělsko od roku 1939, od roku 1940 Slovenský štát, Finsko a dále od roku 1941 Bulharsko, Chorvatsko, Rumunsko i čínský nankingský stát Wang-čing-wej pod japonským protektorátem, byl výhradně nevojenský pakt, který nezahrnoval ustanovení o vojenské pomoci smluvních stran. Pakt byl prodloužen ve svém stávajícím znění 25. listopadu 1941.
- Tzv. Ocelový pakt Itálie - Německo - uzavřený v květnu 1939 a týkající se mj. i vzájemné ekonomické a vojenské pomoci byl ve vztahu k Japonskému císařství paktem zcela indiferentním, jehož se neúčastnilo.
- Dne 27. září 1940 byl v Berlíně podepsán Pakt tří mocností v rámci Osy, potvrzující spojenectví Itálie, Německa a Japonska. Dodatečně se k němu připojily také státy německých satelitů bojující na straně Osy. Záměrům hitlerovského Německa učinit z něj závazný pakt vojenského zaměření se v tomto směru Japonci od počátku vehementně bránili. V případě útoku na některou z druhých smluvních stran by mělo dle litery paktu Japonsko „nabídnout pomoc“. Hitler navíc trval na tom, že osa Berlín - Řím - Tokio musí smluvně garantovat tehdejší specifický vztah Německa se SSSR, což Japonsko považovalo v podstatě za zradu samotné podstaty jak Anti-kominterny, tak de facto porušení zásad vzájemných dohod zemí Osy. Japonsko ani napadení Polska v roce 1939 - navzdory veřejně hlásaným německým tvrzením - za útok na Třetí říši oficiálně nepovažovalo a tudíž se nikterak necítilo vázáno poskytnout Německu jakoukoliv vojenskou pomoc. Německo ji tehdy ani později ostatně nijak vehementně nevyžadovalo.
- Po napadení SSSR se Hitler ani nepokoušel označit svůj útok za napadení Německa ozbrojenou mocí SSSR a tudíž ani v tomto případě nebylo Japonsko zavázáno „nabídnout pomoc“.
- Hospodářsko-vojenské příčiny, proč japonská expanze směřovala na jih a nikoliv proti SSSR, jsou všeobecně známy. Šlo hlavně o to, že USA v důsledku okupace Číny svým vyhlášením embarga na vývoz šrotu, ropy a ropných výrobků a dokonce i potravin do Japonska natolik ohrozilo chod japonské ekonomiky a v budoucnu i bojeschopnost japonských ozbrojených sil, že získání zdrojů surovin bylo pro Japonce životně důležité. Japonsko odmítalo se jakkoliv z Číny stáhnout a tak zbyla jediná cesta - získat potřebné suroviny odjinud a bylo jasné, že bez boje to nepůjde.
- Tím, že Japonsko napadlo bez vyhlášení války USA, Velkou Británii, Holandsko a jejich kolonie a navíc obsadilo i francouzské kolonie v Asii, nemohlo se prohlásit za oběť cizí agrese a samo nemohlo očekávat „nabídku pomoci“ v rámci paktu Tří mocností.
- Protože Německo a Itálie vyhlásily 11. prosince válku USA a nikoliv naopak, zbavily také Japonsko případného závazku „nabídnout pomoc“ ostatním smluvním stranám.
- Japonsko mělo na jaře roku 1941 zásoby paliva pouze do konce roku. V okamžiku, kdy by se navzdory zdravému rozumu a svým vlastním plánům rozhodlo je na případnou žádost Německa marnotratně spotřebovat při konfliktu se SSSR, který nijak nenabízel možnost urychleně získat obsazením cizích zdrojů tyto zásoby zpět, by de facto spáchalo rychlou a dokonalou jak vojensko-strategickou, tak i hospodářskou sebevraždu. Navíc museli Japonci brát v úvahu hořké zkušenosti z předchozích let, kdy se po zaútočení opakovaně museli stáhnout zpět po potupných vojenských porážkách způsobeným jim silami SSSR na Dálném Východě. Otevřít další frontu v okamžiku, kdy už bojovali v Číně a přitom v SSSR na Dálném Východě stálo proti nim silné motorizované a letadly vybavené uskupení vojsk, by bylo prostě nesmyslné. Přitom vbrzku museli nutně získat suroviny pro pokračování nejen bojů, ale i vlastního hospodářského života jako takového. Japonské domácí zdroje byly jednoduše velice omezené.
- Kvantungská armáda byla velmi silná, ale z celkové vojenské situace Japonci pochopili, že proti SSSR by museli postavit ještě daleko silnější uskupení. Japonci měli na paměti nejen to, ale také fakt, že válku s USA vyhlásily Itálie a Německo až po nich a že v případě úspěchu Německa v celosvětovém měřítku by se v případném boji o světovládu ocitli proti strašlivě silnému protivníkovi. Navíc se jim sovětská neutralita dokonce hodila, měli přece uzavřenou se SSSR smlouvu o neútočení a tak měli z této strany po jistou, dosti dlouhou dobu krytá záda.
- Home
- > Dotazy a odpovědi
- > Dálný Východ a Pacifik
- > Žádali Němci Japonce o pomoc?
Přebírání a další publikace materiálů z webu Fronta.cz - druhá světová válka je bez předchozího písemného souhlasu autorů zakázáno.