Brigádní generál Jan Satorie

Dotaz: Brigádní generál Jan Satorie
Tazatel: Zdeněk | Datum: 31. 8. 2007

Můžete mi prosím uvést něco o osudech generála J. Satorie. Děkuji

Autor: Glynwed | Datum: 5. 9. 2007
Jan Satorie

Narozen 13. května 1887 v obci Hostovlice. Absolovoval pražskou Obchodní akademii, v letech 1908-1909 prodělal jako dobrovolník vojenskou prezenční službu v rakousko-uherské armádě. Potom nastoupil na místo úředníka v Živnostenské bance v Terstu. Během absolovování vojenských cvičení byl jako záložník několikrát povýšen - v roce 1913 na podporučíka a o rok později na poručíka v záloze.

Po vypuknutí 1. světové války nastoupil poručík Jan Satorie na místo velitele zásobovacího oddílu c. k. pěšího pluku č. 5. S touto jednotkou se dostal na ruskou frontu, kde v červnu 1916 padl do ruského zajetí. V srpnu 1917 se přihlásil do čs. legií a nastoupil jako vojín k 5. čs. střeleckému pluku. Zde absolovoval důstojnický kurz a v hodnosti nadporučíka je v říjnu 1917 odeslán do Francie. Po příjezdu na frontu je v lednu 1918 jmenován velitelem roty 21. čs. střeleckého pluku, v dubnu je přidělen k 22. čs. střeleckému pluku a v září 1918 je převelen do Itálie, kde převzal funkci velitele roty 31. čs. střeleckého pluku. S touto jednotkou se účastnil bojů proti rakousko-uherské armádě a za svoje zásluhy byl povýšen v říjnu 1918 do hodnosti kapitána pěchoty.

Jan Satorie se vrátil zpět do vlasti v prosinci 1918, kde se se svojí jednotkou zapojil do bojů proti maďarským jednotkám na Slovensku. V květnu 1919 je jmenován velitelem III. praporu / 31. pěšího pluku a v srpnu téhož roku je povýšen do hodnosti majora. Od ledna 1920 je pak na základě vlastní žádosti přijat do armády jako důstojník pěchoty z povolání. Od března 1920 do července 1927 slouží u pěšího pluku č. 16 - nejdříve jako velitel I. praporu, později pak ve funkcích velitel náhradního praporu a mobilizační důstojník pluku. Od prosince 1922 již měl hodnost podplukovníka pěchoty. Od července 1927 do října 1932 nastoupil službu u pěšího pluku č. 31, kde plnil funkci zástupce velitele pluku. Od února 1929 již měl hodnost plukovníka pěchoty. Od října 1932 do listopadu 1934 zastával funkci zástupce velitele pěšího pluku č. 40 a od listopadu 1934 do srpna 1937 působil jako velitel pěšího pluku č. 15 v Opavě. V srpnu 1937 je převelen do nedalekého Hlučína a stal se velitelem nového útvaru určeného pro obsazení těžkého opevnění - Hraničářského pluku č. 4.

Tomuto pluku velel plukovník pěchoty Jan Satorie až do prosince 1938, kdy byl pluk v souvislosti s neblahými mnichovskými událostmi (odstoupení pohraničí s opevněním) rozpuštěn. Jan Satorie je přidělen k velitelství 8. divize v Hranicích, kde ho v březnu 1939 zastihla okupace Čech a Moravy a vznik potupného Protektorátu. Jan Satorie se přestěhoval s rodinou do Prahy, kde se zapojil do odboje v řadách odbojové organizace Obrana národa. Jeho odchod do zahraničí, který připravil divizní generál Sergej Ingr, se nezdařil (spojka omylem oslovila jiného důstojníka stejného jména a hodnosti*). V lednu 1941 zatklo Jana Satorieho gestapo a věznilo ho až do dubna 1943 - nejdříve na Pankráci, pak v Opavě a nakonec v Ratiboři. Po svém propuštění se Jan Satorie znovu zapojil do odbojové činosti a v květnových dnech roku 1945 se aktivně účastnil bojů proti německým jednotkám. 20. května 1945 je ustanoven zatímním velitelem 8. divize v Hranicích a v srpnu 1945 je povýšen do hodnosti brigádního generála. V únoru 1946 je však vyzván (údajně kvůli vysokému věku) k odchodu do výslužby, což v červnu 1946 učinil. Brigádní generál Jan Satorie zemřel 30. dubna 1949.

*) Plukovník Jan Satorie, nar. 1. června 1894 v obci Podmokly. V době 1. světové války příslušník rakousko-uherské armády, později příslušník legií v Rusku. V letech 1933-39 velitel pěchotního učiliště. Po odchodu do zahraničí v červenci 1939 velitel 2. pěšího pluku / 1. čs. pěší divize ve Francii, v roce 1940 evakuace do Velké Británie. Odtud na podzim 1944 odchod do SSSR kde od ledna 1945 velí 1. pěší brigádě a zároveň plní funkci zástupce velitele 1. čs. armádního sboru. Od května 1945 velitel IV. sboru v Táboře, od roku 1946 velitel 2. vojenské oblasti. Od roku 1948 v hodnosti armádního generála přednosta Vojenské kanceláře prezidenta republiky, do výslužby odešel v roce 1952. Zemřel 6. dubna 1985.

Zdroj: Eduard Stehlík, Hlučínští hraničáři, AVIS 2006



Komentáře

  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • Vyplňte správně kontrolu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.