B-534 v Malé vojně

Tento dotaz využiji k širší odpovědi.

Po rozpadu tzv. Druhé republiky v březnu 1939 se na východě bývalého státu vytvořila dosti nepřehledná situace, kterou se pokusilo využít Maďarsko se svými tehdejšími mocenskými choutkami. Výsledkem byly prudké boje mezi nově se formující slovenskou armádou a maďarskými jednotkami, které postupovaly přes nejasně stanovené hranice. Do těchto bojů pochopitelně obě strany nasadily své letecké síly.

Slovensko na východě disponovalo jedním významným letištěm a tím byla Spišská Nová Ves. Původně na něm byla dislokovány:

• Letka 12 s 10 letouny Š-328 (bokorys Š-328 zde)
• Letka 13 s 10 letouny Š-328 a Ap-32
• Letka 45 s 10 letouny B-534 (bokorys B-534 zde)
• Letka 49 s 10 letouny B-534
  

Letky měly v důsledku odchodů příslušníků české národnosti nedostatek létajícího personálu, k dispozici bylo původně jen asi 12 stíhacích pilotů, z nichž zkušená byla asi polovina.

Letouny byly stále ještě v původní kamufláži československého letectva, tj. horní plochy kryla barva khaki, spodní plochy byly natřeny tzv. hliníkovým bronzem, výsostné znaky byly v obvyklých pozicích. V časopise PKR 3/92 byl uveřejněn bokorys Avie B-534.368 od letky 45 z tohoto období. Stroj nese původní čs. kamufláž včetně znaků s červeným lemem (dosud bez slovenských dvojramenných křížů) a trupový kód je zamalován. Jedinou odchylkou od "standardu" je žlutě zbarvený kužel vrtule.

Naproti tomu Maďarsko nasadilo do konfliktu řadu jednotek, například stíhací letky 1./1., 1./2., 1./3. s celkem 27 Fiaty CR-32 (bokorys CR-32 zde), průzkumné letouny He 170A (bokorys He 170 zde), pozorovací WM-21 (bokorys WM-21 zde) a dvoumotorové bombardéry Ju-86K (bokorys Ju 86K zde).

Maďarský útok začal v 5:30 ráno dne 23. 3. 1939. Během dopoledne stíhací B-534 podnikly několik průzkumných letů a odpoledne došlo i na bitevní útoky proti maďarským pozemním jednotkám. Přitom byly dvě B-534 sestřeleny a další čtyři poškozeny protiletadlovou palbou.

Druhý den, 24. 3., začal slovenský protiútok. Podporovalo ho i letectvo a k útokům na pozemní cíle byly opět nasazeny B-534 nesoucí pumy. Jeden tříčlenný roj B-534 se zapletl do boje proti třem CR-32. Slovenští piloti nestačili odhodit pumy, což jejich Avie silně znevýhodnilo. Jedna byla během souboje sestřelena a druhá těžce poškozena.

Během dne pak na letiště Spišská Nová Ves dorazila letka B-534 sestavená ze zkušených pilotů od letek 37, 38 a 39 z Piešťan. Brzy odpoledne pak opět při útoku na pozemní cíle byla palbou ze země sestřelena jedna B-534 a další byla poškozena.

V odpoledních hodinách téhož dne došlo k největšímu vzdušnému souboji. Tři Š-328 od letky 12 byly poslány k náletu v doprovodu tří B-534 od 45. letky. Těsně před cílem tuto formaci napadly maďarské stíhací Fiaty CR-32. Bylo jich celkem devět od jednotky 1./1. a zaútočily s převahou výšky. Okamžitě byl sestřelen jeden Š-328, který se opožďoval za ostatními. Tři B-534 zabránily devíti maďarským stíhačům zaútočit na zbylé Š-328 (jeden z nich na zpáteční cestě nouzově přistál pro poruchu motoru). V nastalém boji byly dvě B-534 zničeny a jedna poškozena. Podle některých údajů čet. Hanovec a des. Danihel měli v tomto souboji zasáhnout po jednom Fiatu CR-32, ale maďarské prameny toto nepotvrzují.

K večeru pak maďarské letectvo podniklo větší nálet na letiště Spišská Nová Ves. Z původního velkorysého plánu (počítalo se s celkem 36 Ju 86 a doprovodem 27 Fiatů CR-32) se vyklubalo velké fiasko. Nad cíl totiž dorazilo jen 10 bombardérů Ju 86 a devět stíhaček. Pumy poškodily hangár a v něm pět letadel, další dvě B-534 byly poškozeny na ploše letiště palbou. Bylo ovšem zabito 12 a zraněno 17 lidí. Letiště ani zdaleka nebylo vyřazeno z provozu.

Během druhého dne tedy bylo dalších celkem sedm B-534 vyřazeno z boje, i když ne všechny musely být zcela odepsány. Mimo jiné byla jedna B-534 ukořistěna a létala ve stavu maďarského letectva a později s maďarskou civilní imatrikulací HA-VAB.

Je nutno konstatovat, že slovenští stíhači přes nespornou statečnost během těchto bojů utrpěli značné ztráty jak protiletadlovou palbou, tak i ve vzdušných bojích. Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že v obou soubojích byla na straně maďarských pilotů vždy značná taktická výhoda a během bitevních útoků slovenští piloti zasáhli řadu cílů.

Prameny:

J. Rajninec: Krst ohňom, PKR 3/92
Rajlich-Sehnal: Slovenští letci 1939-1945, Kolín 1991
J. Vraný: Aeroarchiv B-534, NADAS 1991