Po sérii dílčích kapitulací na západní a italské frontě začali němečtí generálové jednat o bezpodmínečné kapitulaci přímo na vrchním velení spojeneckých expedičních sil ve francouzské Remeši. Nová německá vláda velkoadmirála Dönitze měla v úmyslu vzdát se pouze před západními Spojenci a pokračovat v bojích na východní frontě. Vrchní velitel spojeneckých expedičních sil, gen. Eisenhower, vědom si spojeneckých závazků vůči Sovětskému svazu, však další dílčí kapitulaci odmítl a dokonce pohrozil, že uzavře spojenecké linie a zabrání prchajícím německým vojákům i civilistům v pohybu na západ, nebudou-li Němci souhlasit s úplnou kapitulací svých vojsk na všech frontách.

Z Flensburgu, sídla Dönitzovy vlády nedaleko dánských hranic, přiletěl navečer 6. května do Remeše šéf štábu vrchního velení Wehrmachtu, generál Alfred Jodl, s pověřením bezpodmínečnou kapitulaci podepsat. Vymínil si však odklad okamžiku, kdy kapitulace začne platit, o 48 hodin, aby mohly být jednotkám vydány příslušné rozkazy. Později, v době norimberského procesu se Jodl chlubil, že tak zachránil 700.000 mužů před ruským zajetím a byl by jich prý zachránil ještě víc, kdyby mu Eisenhower povolil čtyři dny.

K podpisu kapitulace byl přizván náčelník sovětské vojenské mise, generál Ivan Susloparov, aby dokument podepsal jménem vlády SSSR. Susloparov pochopitelně návrh kapitulace ihned odeslal do Moskvy ke schválení. Hodiny však míjely a odpověď nepřicházela. Protože nechtěl brzdit ukončení krvavé války, Susloparov se nakonec rozhodl podepsat kapitulační protokol bez souhlasu Moskvy, avšak na jeho žádost byl do textu přidán článek, který umožňoval pozdější, dokonalejší akt kapitulace Německa.

Druhý podpis vítěze připojil náčelník generálního štábu spojeneckých expedičních sil, americký generál Walter Smith. Jako svědek se podepsal zástupce náčelníka francouzského štábu národní obrany, generál François Sevez. Německý generál Jodl se podpisem zavázal zajistit, že německá armáda zastaví vojenské akce do 23:01 hodin dne 8. května. Podpisový akt skončil téměř tři hodiny po půlnoci. A jen o něco později přišel Stalinův příkaz, že se nic podepisovat nemá.

Když se Stalin o podpisu kapitulace dozvěděl, rozhodl se ji neuznat jakožto "jednostrannou dohodu" s Dönitzovou vládou, podepsanou jen vrchním velením spojeneckých vojsk. Ve zprávě určené Trumanovi a Churchillovi to odůvodňoval tím, že Sovětský svaz přinesl v boji proti fašismu největší oběti a přitom to vypadá, jako by před Sovětským svazem nikdo nekapituloval, protože v Remeši nebyl přítomen žádný ze sovětských státních představitelů. Vyslovil v této souvislosti také obavu, že za těchto okolností budou německá vojska na východní frontě navzdory kapitulaci pokračovat v boji.

Stalina pochopitelně naštvalo, že Němci kapitulovali ve štábu generála Eisenhowera za přítomnosti jediného vcelku neznámého sovětského generála, který okamžitě upadl v nemilost. V některých ruských publikacích se dodnes uvádí, že Susloparov se podepsal pouze jako svědek. To je ovšem nesmysl, který má pouze podpořit Stalinem vyhlášenou tezi o "jednostranné dohodě" a "předběžné kapitulaci." Podpis Susloparova je hned vedle podpisu generála Smithe a poznámka "svědek" (witness) je pouze u jména gen. Seveze.

Aby se předešlo zbytečným sporům, Spojenci na "předběžnost" remešské kapitulace přistoupili a celý obřad se následující den opakoval v Berlíně, za přítomnosti sovětských generálů zvučných jmen.


Originální text kapitulace naleznete zde.


Doporučená literatura:
Gilbert, Martin: Den, kdy skončila válka. Praha 1999.
Nálevka, Vladimír: První týdny míru. Praha 1985.

Autentický je pouze anglický text

AKT VOJENSKÉ KAPITULACE

1. My, níže podepsaní, jednajíce z pověření německého vrchního velení, tímto bezpodmínečně vzdáváváme všechny ozbrojené síly na pevnině, na moři i ve vzduchu, které jsou k dnešnímu datu pod německou kontrolou, vrchnímu veliteli spojeneckých expedičních sil a současně sovětskému vrchnímu velení.

2. Německé vrchní velení okamžitě vydá rozkazy všem německým vojenským, námořním a leteckým úřadům a všem ozbrojeným silám pod německou kontrolou, aby zastavily vojenské akce ve 23:01 hodin středoevropského času dne 8. května a zůstaly v pozicích, které budou v ten okamžik zaujímat. Žádná loď, plavidlo nebo letadlo nesmějí být zničeny, ani nesmí být nějak poškozeny jejich trupy, motory nebo vybavení.

3. Německé vrchní velení okamžitě vydá rozkazy příslušným velitelům a zajistí provedení všech dalších rozkazů vydaných vrchním velitelem spojeneckých expedičních sil a sovětským vrchním velením.

4. Tento akt vojenské kapitulace nijak neovlivní žádné všeobecné ustanovení kapitulace, které jej nahradí, a které bude uloženo Spojenými národy nebo jejich jménem a bude se vztahovat na Německo a německé ozbrojené síly jako celek.

5. V případě, že německé vrchní velení nebo některé z obrojených sil pod jeho kontrolou nebude jednat v souladu s tímto aktem kapitulace, vrchní velitel spojeneckých expedičních sil a sovětské vrchní velení učiní taková trestní nebo jiná opatření, jaká uznají za vhodná.

Podepsáno v Remeši, Francie, ve 02:41 dne 7. května 1945.

Jménem německého vrchního velení
Jodl

V PŘÍTOMNOSTI :

F. Sevez
brigádní generál, francouzská armáda
(svědek)

Zdroj: http://www.historicaldocuments.com/GermanySurrender.htm